Ve světě jsou na vzestupu různá rádoby protisystémová, pravicově populistická hnutí. Ta kombinují konspirační myšlení, nepoctivé, vskutku „sluníčkářské“ nakládání s vědeckými fakty, jednou popírající reálná zdravotní rizika, jindy panicky šířící strach z fiktivních hrozeb, s bezohledným postojem k ohroženým skupinám a s reakčními požadavky v ekonomické i sociální oblasti. V tomto toxickém koktejlu nachází své uplatnění i nenávistné, utlačovatelské myšlenky, jako je rasismus, antisemitismus nebo mizogynie. Ukřivdění podnikatelé, frustrovaná a politicky zaostalá část pracujících, stoupenci spikleneckých teorií, odpůrci očkování a kritici „bílých plášťů“, konzervativci i bigotní věřící se v těchto hnutích potkávají s neonacisty a členy krajně pravicových stran. Zveřejňujeme překlad, který se tomuto tématu věnuje na příkladu německých popíračů koronaviru.

---

Hrozí, že z druhé vlny popíračů koronaviru, od Postranního myšlení 711 (Querdenken 711) po Alternativu pro Německo (Alternative fuer Deutschland, AfD) a nejrůznější pravičácké skupiny, po Říšské občany, identitářské hnutí i otevřené fašisty, se stane opravdová potopa.

V Berlíně se 29. srpna shromáždilo asi 40 000 lidí, což je dvakrát větší počet než 1. srpna. Není pochyb, že vliv a mobilizační síla krajní pravice vzrůstá. To bylo jasné každému, ať už šlo o stovky Říšských občanů, kteří vtrhli na schody vedoucí k parlamentu, nebo o asi 2 000 levičáků protestujících proti této zcela reakční demonstraci.

Před ruskou ambasádou a podél Unter den Linden bylo k vidění množství německých imperiálních vlajek, i těch ruských a amerických – všechny patrně chápané jako věrné symboly demokracie, představující vládu Trumpa, Putina a Německé říše jakožto pravé alternativy k „diktatuře Merkel“.

Za všemi těmi řečmi o demokracii, základních právech a potřebě ústavodárného shromáždění je výzva k autoritářskému, plebiscitnímu „pořádku“, který by německým občanům znovu zaručil bezpečnost a „svobodu“.

Není pochyb o tom, že různé síly tohoto hnutí tím myslí rozdílné věci. Ale jejich jednotícím poutem není pouze odmítnutí všech vládních kroků souvisejících s koronavirem a popírání skutečného nebezpečí, které pandemie znamená pro zdraví milionů lidí, ale také požadavek na zrušení všech (!) regulací veřejného zdraví.

To samo o sobě ukazuje skutečný, reakční charakter této mobilizace, bez ohledu na účast pravicových extremistů. Požadavky Querdenken 711, nejrůznějších konspiračních teoretiků, antivakcinačních aktivistů a „skeptiků“ nakonec neusilují o nic menšího než zrušení veškeré zdravotní ochrany – což ve výsledku znamená odsouzení desítek tisíc lidí k smrti. Skutečnost, že několik zmatených členů tzv. mírového hnutí je také součástí tohoto procesu, situaci nezlepšuje.

Náckové a pravicoví extremisté

Není pochyb o tom, že většina ze zhruba 40 000 účastníků shromáždění, natožpak mnohem více početných příznivců po celé zemi, nejsou nacisty a v blízké budoucnosti neplánují vstoupit do fašistické nebo otevřeně pravicově extremistické skupiny, jako je Třetí cesta, NPD, strana Říšských občanů nebo identitářské hnutí. Situace je pravděpodobně rozdílná u pravicově populistické AfD, která mezitím naskočila na módní vlnu tohoto populárního hnutí. AfD dobře rozumí šanci získat zde nejen své členy, ale také velké počty voličů.

Různé radikálně pravicové až fašistické skupiny se snaží prezentovat jako nejodhodlanější část hnutí, jako jeho nacionalistická, militantní, fašistická větev, a tím reagovat na stávající opravdový hněv a existenční obavy mas. Jsou, jak se znovu ukázalo 29. srpna, bráni jako spojenci organizátorů z Querdenken 711. Nejsou pouze „tolerováni“ velkou masou demonstrujících. Jsou považováni za spojence proti vládě a její „koronavirové diktatuře“. Organizátory proto nechává chladnými obvinění z toho, že pochodovali s nácky. Vědí, že pravicoví extremisté budou tak jako tak akceptováni, a dokonce i věří, že je mohou využít pro své vlastní cíle.

Takovéto mobilizace jsou ale nepochybně úrodnou půdou pro krajní pravici. Působivá mediální senzace z toho, že „vtrhli“ na parlamentní schody, je toho důkazem. Celkově tam bylo několik tisíc nácků, pravicoví extremisté tvořili nejméně 10 procent, možná dokonce 20 procent účastníků.

Pravicový populismus

Skutečnost, že většina zúčastněných nebyli fašisté, není důvodem k lhostejnosti. Hlavní kritikou, vedenou nejen vládou a buržoazními médii, ale také mnoha levicovými skupinami a kontramobilizacemi, je, že Michael Ballweg a Querdenken 711 se nechali „orchestrovat“ pravicovými radikály, nácky, Říšskými občany, sektou Qanon a dalšími. To je však krátkozraké, jako kdyby jediným problémem Ballwega a jeho hnutí bylo, že se ho účastní náckové.

Co tento přístup ignoruje, je nové a nebezpečné pravicově populistické hnutí, které se objevilo v posledních měsících. Původně bylo namířené hlavně proti vládním koronavirovým opatřením, nyní požaduje konec „režimu Merkel“ a její „diktatury“. Ballwegovo hnutí neusiluje pouze o spolupráci s AfD a ještě více s pravičáckými silami, jako je identitářské hnutí nebo postavy typu Kena Jebsena, ale také se setkali s Maxem Otte z Union of Values (Svaz hodnot).

Querdenken 711 je jednou z pravicově populistických sil, které se v posledních letech objevily v mnoha zemích. Iracionální, protivědecká kritika koronavirového nebezpečí a zdraví chránících opatření je spojená s demagogickou kritikou „elit“, které přivádějí „poctivě pracující“ lidi, tj. především pilné (drobné) podnikatele, na mizinu. Koronavirová opatření se pak vyjevují jako součást spiknutí Billa Gatese, Angely Merkel, „mainstreamových“ virologů atd., kteří chtějí neférovými, konspiračními prostředky přeměnit ekonomiku ve svůj prospěch a mimo to pomocí koronavirové diktatury ovládnout svět.

Takto se popírači vypořádávají s reálnými problémy, jako je porušování demokratických práv a blížící se krach mnoha „tvrdě pracujících lidí“, kterými mají na mysli obchodníky, kapitalisty (vyjma lidí jako Bill Gates) i dělníky. Krize není dávána za vinu recesi a tržní ekonomice, ale spíše jejímu omezování formou zavírání společností, škol a veřejných institucí ve prospěch zdraví obyvatel.

Toto volání po svobodě a demokracii ovšem dostává celkem specifický význam. Nekritizují se skutečné útoky na „demokracii“, jako je zbavení migrantů volebního práva, uzavření vnějších hranic EU a omezení práv stávkovat a demonstrovat, ale povinné roušky v obchodech a veřejné dopravě. Za hlavní nebezpečí se považuje omezení obchodního života, jako jsou pravidla udržování rozestupů a hygienické předpisy v restauracích a obchodech, školách a ve světě práce.

Tam, kde volání po „demokracii“ nabývá konkrétní podoby, vyjevuje se, že jeho smyslem je bezohledná honba za komerčními zájmy malého podnikání. Za to se akceptuje, že tu budou zdravotní rizika pro další lidi, zákazníky a zaměstnance. Popírání koronaviru se tak stává hlavní složkou politiky bezuzdného pokrytectví, svobody soukromého vlastníka.

Vzestup

I když jsou všechny tyto dohady a námitky ke koronaviru mylné, zvrácené a pro veřejnost nebezpečné, vyvstává otázka, proč je taková politika, takové hnutí na vzestupu – nejen ze strany nácků a pravicových radikálů – ale také ze strany maloburžoazie, středních tříd, podnikatelů i politicky zaostalých a frustrovaných dělníků.

Důvod je jednoduchý. Existenční obavy maloburžoazie, malých podnikatelů a také ještě značnější obavy masového obyvatelstva jsou reálné. Současná kapitalistická krize už má devastující dopady – i když některé z nich jsou „sociálně“ zmírňované.

Ovšem nakonec to nebudou podnikatelé a podnikatelky, ani maloburžoazie, kdo bude nejvíce postižen, ale dělnická třída ohrožená masovým propouštěním, zejména ženy, migranti, uprchlíci a prekarizovaní pracující.

V každém případě rozsáhlé sekce dělnické třídy strádaly dlouho před krizí, v podstatě od doby Hartzových zákonů a Agendy 2010. Ballweg a Querdenken 711 o nich moc nemluví, ve všech jejich projevech chybí konkrétní požadavky týkající se této oblasti. Tito „postranní myslitelé“ nemluví o boji proti propouštění, o požadavcích na vyvlastnění bez náhrady těch společností, které hrozí propouštěním, neobhajují penze, které brání chudobě, neobhajují podpory v nezaměstnanosti nebo minimální mzdu 13,50 Euro za hodinu. Není žádným překvapením, že u nich nenajdete nic o ochraně zdraví zaměstnanců nebo lidí zvlášť ohrožených koronavirem. Místo toho považují tato opatření za součást „diktatury“, omezováním „ekonomiky“, které by poškodilo lidi.

Tato nemilosrdná bezohlednost, kterou nelze ospravedlnit bez popření koronaviru, dává z pohledu individuálního podnikatele smysl. Vzhledem k tomu, že z důvodu ochranných hygienických opatření nemohou, nebo mohou jen částečně, pokračovat ve svém byznysu, tato opatření musí být ukončena. Tímto požadavkem se snaží na svou stranu získat politicky zaostalé pracující, kterým by se tak „umožnilo“ znovu pracovat.

V posledním desetiletí a zvláště pak během současné krize, se významná část maloburžoazie pouze neobává o svou existenci, ale také stále více ztrácí důvěru ve „své“ strany a zavedený politický systém. To bylo zřejmé už v době tzv. uprchlické krize. Masová migrace byla prezentována jako spiknutí „elit“, pokus o přesídlení, stejně jako se tzv. klimasektáři obávají svého vlastního krachu, když přijde na opatření k environmentální ochraně a ekologické restrukturalizaci. Popírači koronaviru představují jinou formu tohoto, což přináší hrozbu dalšího posílení pravicového populismu a v důsledku toho i fašismu.

Pravicový populismus získává své stoupence hlavně z těch tříd a vrstev, které byly po desetiletí pilíři poválečného pořádku, demokracie Spolkové republiky. Querdenken 711 by ve spojení s AfD a všemi jejími křídly mohlo přispět k dalšímu oživení a rozšíření těchto reakčních maloburžoazních sil formujících hnutí i stranu. Jejich cílem, jako v případě podobných formací v USA, Latinské Americe nebo jiných evropských zemích, je „radikální“ transformace současného systému, což znamená posílení jeho autoritářských, represivních, bonapartistických a antidemokratických prvků. Nacionalismus, rasismus a reakční rasistický a antisemitský diskurs vytváří potřebné pojivo držící pohromadě antagonistické sociální skupiny, o jejichž sjednocení populismus usiluje. Musí se vykouzlit kategorie „lidu“, imaginární jednota všech tříd, aby vydláždila cestu autoritářské vládě kapitálu.

To je další důvod, proč se fašistická a polofašistická hnutí mohou snadno přidat ke skupinám, jako je Querdenken 711. Pravicový populismus tak představuje dvojí nebezpečí. Na jedné straně, hrozící transformaci politických podmínek ve prospěch vládnoucí třídy, která se v tomto procesu spoléhá na reakční lidové hnutí zaměřené proti levici a dělnické třídě. Na druhé straně také připravuje půdu pro ještě radikálnější, fašistické řešení krize, pokud by se autoritářská, bonapartistická transformace podmínek ukázala jako nedostatečná nebo nemožná.

Jak vést boj?

Hrozba, kterou představuje pravicový populismus, by se proto určitě neměla podceňovat. K jejímu zdolání bude zřejmě potřeba víc, než jen vzdělávání nebo antirasistické a antifašistické kontramobilizace.

Pravicový populismus v zásadě čerpá svou sílu z krizí poznamenaných společenských otřesů, z reálného nebo hrozícího krachu celých společenských vrstev. Proto může být zastaven, jen pokud bude odstraněna jeho živná půda. To pro změnu vyžaduje, aby dělnická třída vystoupila jako společenská síla, jako alternativa k vládnoucí třídě a její vládě.

Ale přesně tady je klíčový problém. Vedení odborů (šéfové závodních rad), reformistické strany (sociální demokracie a Levice) vypadají jako pomocníci vlády, lepší krizoví manažeři, partneři velkého byznysu na národní nebo lokální úrovni nebo přinejlepším, jako v případě Levice, jako levicoví poradci vlády.

To pravicovému populismu umožňuje vydávat se za očividně radikální opozici. V nejhlubší krizi kapitalismu to znamená politiku pranýřující vládu, slibující radikální změnu a boj proti „elitě“ a „diktatuře“. Takto se i přes své reakční požadavky a iracionalismus vyrovnává s reálnou společenskou potřebou změny. Uznává, reakčním způsobem, že systém samotný je problém.

Vláda, ale také vedení dělnického hnutí reprezentují status quo. Andreas Geisel, berlínský ministr vnitra a pravicový sociální demokrat, by chtěl zakázat všechny demonstrace namířené proti buržoaznímu systému a kapitalismu nebo „špinící“ symboly tohoto pořádku. S pokusem o zákaz demonstrace odpůrců koronaviru u soudů neuspěl, ale na dalším omezení demokratických práv už se pracuje.

Ovšem to určitě nebude namířeno jen proti náckům nebo pravici, ale jako vždy proti levici a dělnické třídě. Se stejným odůvodněním, používaným k obhájení zákazu koronavirových demonstrací, může být shledána za nezákonnou jakákoli blokáda vystěhovávání domů, jakákoli bojovná masová demonstrace. Skutečnost, že Geisel, státní byrokracie a policejní aparát plánují přesně tohle, se už dostatečně prokázalo při vyklízení místní levicové hospody Syndicate.

V boji proti pravicovému populismu a fašismu se proto nesmíme spoléhat na stát nebo na zákazy, které budou nakonec namířeny hlavně proti levici a dělnické třídě. Musíme se zmobilizovat. Je ostuda, že 29. srpna proti popíračům koronaviru demonstrovalo pouhých 1 000 – 2 000 lidí, že, až na několik výjimek, byly nikoli jen odbory a všechny masové organizace, ale také velké části „radikální“ levice, patrné pouze svou nepřítomností. 29. srpen musí být výzvou k probuzení, varovným signálem pro všechny.

Pochod o síle 40 000 lidí by nás měl přesvědčit, že s vybudováním hnutí proti přenášení nákladů na krizi a pandemii nesmíme nadále čekat na reformistické a odborové aparáty. Boj proti pravicovému populismu nerozhodnou kontramobilizace samotné. Musíme začít budovat hnutí, které k politice krizového managementu v zájmu korporací ukazuje alternativu třídního boje.

Musí samozřejmě přimět odbory a reformistické aparáty k boji. To je další důvod, proč je nutné převzít iniciativu v případě demonstrací a akcí, podporovat boje při kolektivním vyjednávání, antirasistické a antifašistické mobilizace a environmentální hnutí, aby se rozvinula potřebná síla, která v prvé řadě přinutí k mobilizaci velké organizace.

Protikrizové hnutí se tak může stát ohniskem bojů v továrnách, v kancelářích, na školách a v sousedstvích. Je na čase se probrat, nebo později nastane mnohem drsnější probuzení.

---

Z anglického originálu Germany: Crisis, pandemic and the looming flood of corona deniers zveřejněného na webu Fifth International přeložil kolektiv Libereds.

Kam dál?

• Překlad dřívějšího článku o koronavirové pandemii si můžete přečíst na našem webu.

• Přehled dezinformačních webů, projektů a lidí šířících denzinformace o koronavirové pandemii najdete na webu Manipulátoři.

• Mýty vs. fakta týkající se koronaviru a imunity najdete na webu Institutu moderní výživy.

Share this post: on Twitter on Facebook