Přestože byly letošní oslavy Svátku práce v ČR klidnější než v minulosti, v Praze se sešlo kolem dvou stovek lidí požadujících dostupné bydlení a vyšší mzdy.
Největší pražská demonstrace tohoto dne začala na Jungamannově náměstí pod názvem „Za dostupné bydlení a důstojné mzdy“. Zorganizovala ji Socialistická solidarita, iniciativa za dostupné bydlení Bydlet – Žít! a Alternativa zdola. Zazněly zde požadavky na výstavbu obecních bytů, úpravu cen nájemního bydlení nebo regulaci platformy Airbnb. K dispozici byla petice za dostupné bydlení.
S prvním projevem na Jungmannově náměstí vystoupil předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba, který vyčíslil neutěšenou bytovou situaci polistopadové éry a vyjádřil podporu všem, kteří bojují za dostupné bydlení.
Další řečník, Vítězslav Lamač ze Socialistické solidarity (SocSol) také kritizoval současný stav v oblasti bydlení, poukázal na to, že nájmy rostou rychleji než mzdy a vyzval k výstavbě dostupnějších bytů.
SocSol situaci výstižně popsala ve svém prvomájovém letáku: „Lidé za nájem vydávají třeba i polovinu svých příjmů. Zaměstnanci veřejného sektoru nebo důchodci musí nezřídka žádat o příspěvky na bydlení. Ti, kteří udržují města v chodu, si v nich nemohou dovolit žít. Všichni vědí, že odpadky z ulic samy nezmizí, obědy v jídelnách se samy nenavaří, o děti ve školkách se roboti zatím také nepostarají. Přesto se najdou takoví fanoušci neviditelné ruky trhu, kteří nízkopříjmovým zaměstnancům ochotně poradí, ať se odstěhují třeba do pohraničí. Ostatním pak možná doporučí bydlet ve vlastním. Vždyť ti zdatnější zvládnou splatit hypotéku ještě před termínem vlastního pohřbu.“
Následně se shromáždění vydalo na pochod za skandování hesel proti gentrifikaci veřejného prostoru, za dostupné bydlení, proti nízkým mzdám nebo proti spekulantům s nemovitostmi.
Pochod se zastavil v Hybernské ulici, kde stojí jedny z mnoha nevyužívaných domů. Právě o tom promluvila členka kolektivu Autonomního sociálního centra Klinika, která označila squatting jako prostředek, jak upozornit na značné množství prázdných domů v kontrastu ke špatně dostupnému bydlení, odrážejícím se v odpírání základního lidského práva – práva na bydlení. „Na Klinice chápeme bydlení jako lidské právo, ne jako luxus,“ uvedla členka ASC Klinika a sklidila za to oprávněný potlesk.
Další zastávkou bylo Staroměstské náměstí, kde Vojtěch Sigmund ze spolku Architekti bez hranic hovořil o možnosti výstavby a chodu obecních bytů, o nutnosti přijetí zákona o sociálním bydlení, ale také odmítl úroveň ubytoven pro lidi v bytové nouzi.
Ze „Staromáku“ se pochod vydal na Náměstí Franze Kafky, kde Karel Růžička z Alternativy zdola vyčíslil výdaje na zbrojení, které by se místo toho mohly dát na bydlení, čímž by vzniklo vlastně mnohem více bytové výstavby, než kolik je potřeba. Podtrhl také nutnost požadovat po politicích dostupné bydlení.
Je třeba vytvořit novou bytovou kapacitu, kterou by mohli obsazovat lidé, kteří dnes jen velmi těžce hledají bydlení.
Mluvčí iniciativy Bydlet – Žít! Martina Veverková
Když demonstrace dorazila na Malé náměstí poblíž pražského magistrátu, Martina Veverková z iniciativy Bydlet – Žít! ještě popsala problém dostupnosti bydlení z pohledu studentů a vyzvala všechny shromážděné, aby se zapojili do iniciativy za dostupné bydlení a přispěli tak k prosazení nové bytové výstavby.
Jak Martina Veverková řekla Deníku Referendum: „Chceme prosadit taková opatření, které by vedla k tomu, aby bydlení bylo finančně dostupné pro všechny občany. Hlavním požadavkem je, aby stát skrze obce začal s bytovou výstavbou se sníženým nájmem. Je třeba vytvořit novou bytovou kapacitu, kterou by mohli obsazovat lidé, kteří dnes jen velmi těžce hledají bydlení.“
Na závěr si demonstrující vyslechli zdravici Nových odborů. Ty se dotkly problematiky průmyslu 4.0 s požadavkem, aby technologický pokrok člověka nezotročoval, ale osvobozoval.
Na konci demonstrace se zdarma rozdávalo jídlo v protikladu ke každodenní realitě gentrifikovaného, předraženého centra města. Z něj byznys vytvořil podivnou kombinaci stroje na generování zisků a jakéhosi skanzenu pro turisty, který je ale nyní pro běžného člověka neobyvatelný a těžko dostupný.