„1. máje podáme přes všechny hraniční závory a bitevní pole bratrskou ruku lidu ve Francii, v Belgii, v Rusku, v Anglii, v Srbsku, na celém světě!“ Při příležitosti blížících se prvomájových oslav mezinárodního svátku práce v době pokračující meziimperialistické války na Ukrajině zveřejňujeme text letáku Svazu spartakovců Vzhůru k májovým oslavám z roku 1916 jako šestý v sérii antimilitaristických textů Karla Liebknechta. Pokračovať v čítaní
K letošnímu výročí Mezinárodního dne žen zveřejňujeme překlad článku „Den žen“ ruské revolucionářky Alexandry Kollontaj, který vyšel roku 1913 v novinách Pravda při příležitosti první oslavy Dne mezinárodní solidarity mezi proletářskými ženami. Tento den se v Petrohradě nesl ve znamení výzvy k jednotě dělnické třídy, ke kampani proti nedostatečným ekonomickým i politickým právům dělnic a k probuzení jejich sebevědomí.
Po více než třicetiletém etablování reformistické levice ve strukturách kapitalismu je odstoupením Josefa Středuly z prezidentské kandidatury dokonán její krach. Neustálé přizpůsobování se liberální demokracii na jedné straně a hnědnutí, přebírání politiky krajní pravice na straně druhé vedlo v posledních sněmovních volbách k vymazání levice z parlamentu.
V sobotu 8. října se konala další z demonstrací proti vládě, tentokrát pod taktovkou odborů. Proto bylo na místě ji navštívit. Oproti demonstracím, které v minulých týdnech pořádaly různé ultrapravicové, fašistické a dezinformační organizace, měla řádově nižší účast.
17. srpna uplyne 300 let od začátku nejdelší stávky v dějinách Liberce, kdy se vzbouřili pláteničtí tovaryši nespokojení s podmínkami práce a se mzdou. Liberecko po staletí vynikalo rozvinutou textilní výrobou, jejíž počátky sahají hluboko do feudalismu. Domácká výroba plátna, založená na pěstování lnu, byla nutným doplňkem naturálního hospodářství v severočeských horských oblastech, které nebyly příliš vhodné pro pěstování dalších rostlin. To nahrávalo chovu hospodářských zvířat a souvisejícímu zpracování ovčí vlny k výrobě sukna. K výraznému rozvoji soukenictví došlo v první polovině 17. století, o století později se Liberec stal významným průmyslovým centrem Rakousko-Uherska s rozvíjející se česko-německou dělnickou třídou.
V době probíhající invaze Ruska na Ukrajinu si připomínáme 8. březen jako svátek boje za ženská práva – Mezinárodní den žen, který se ustálil zejména pod vlivem velké demonstrace stávkujících petrohradských žen za „Chléb a mír“ z roku 1917, požadujících mimo jiné ukončení první světové imperialistické války. Tímto dnem si také připomínáme několikatisícový protest stávkujících newyorských švadlen z roku 1908 za volební právo pro ženy, za (stále aktuální) zvýšení mezd, zkrácení pracovní doby a rovnoprávnost.
Letos si připomínáme 150. výročí kateřinské stávky za zvýšení mezd a zrušení nového továrního řádu. Stávka začala v dubnu, továrníkům se ji však podařilo zlomit až v červnu a ukončit dokonce až v červenci 1872. Obec Kateřinky u Liberce, dnes jedna z libereckých čtvrtí rozkládající se převážně v Kateřinském údolí podél toku Černé Nisy, vstoupila do dělnického hnutí roku 1844 nepokoji dělníků z kateřinských strojních přádelen vlny. Kateřinky a jejich okolí byly jedním z nejproslulejších dělnických center „rudého pásu“ obcí kolem Liberce, kde od 60. let 19. století docházelo k divokým dělnickým stávkám.
„Fráze, fráze.“ Takto reagoval v pátečním rozhlasovém pořadu Pro a proti prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák na slova předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly o pokřiveném hodnotovém žebříčku podnikatelské sféry, upřednostňující ekonomické ukazatele před lidskými životy a zdravím.
Na konci března uplynulo 150 let od památné svárovské stávky, během které asi 3000 dělníků z Tanvaldska protestovalo proti bídným podmínkám v Liebiegových textilních továrnách. Stávka byla krvavě potlačena ozbrojenou mocí, přivolanou na žádost okresního hejtmana i samotného továrníka Liebiega. Četníci s vojáky tehdy zranili mnoho dělníků a zabili sedm lidí, včetně šestnáctileté dívky a devítiletého chlapce. Na jaře 2021 se v rámci třetího dílu Levicové turistiky vydáme svárovským údolím po stopách této významné události dělnického hnutí.
První máj je mezinárodní svátek pracujících, který v roce 1889 zavedla socialistická II. internacionála jako připomínku stávky amerických dělníků z 1. května 1886. Od roku 1890 se pravidelně slaví právě 1. května.
„Musíme udělat všechno, co můžeme, abychom ukázali jednotu naší země,“ řekla na tiskové konferenci 12. března německá kancléřka Angela Merkel. Podobná poznámka byla vyslovena mnoha dalšími vládami, ačkoliv během posledních dní se dramaticky změnil tón těchto poznámek.
Před 110 lety schválila mezinárodní ženská konference Druhé internacionály pořádání mezinárodního dne žen, tehdy ještě bez určení pevného data. Po první světové válce se ustálilo datum 8. března zejména pod vlivem velké demonstrace stávkujících petrohradských žen za „Chléb a mír“ v roce 1917 a v upomínce na několikatisícový protest stávkujících newyorských švadlen z roku 1908 pod heslem „Chléb a růže“ (chléb značil ekonomické požadavky jako zkrácení pracovní doby nebo zvýšení mezd, růže kvalitní a důstojný život v rovnoprávném prostředí). I letos si připomínáme Mezinárodní den žen.
„Obří demonstrace, devítimilionová generální stávka, to byl květen až červen 1968 ve Francii. Jak ale vypadala realita hnutí? O co usilovalo? Kdo stávku organizoval, kontroloval, kdo se jí účastnil? Jaká byla role odborů? Co dělali aktivní pracující? Vznikla v rámci hnutí autonomie pracujících? Jak celé hnutí hodnotit?“
Přestože byly letošní oslavy Svátku práce v ČR klidnější než v minulosti, v Praze se sešlo kolem dvou stovek lidí požadujících dostupné bydlení a vyšší mzdy.
Minulý rok jsme oslavili stoleté výročí demonstrace stávkujících petrohradských žen za „Chléb a mír“, požadujících ukončení první světové války, vypořádání se s nedostatkem jídla a konec carismu. V březnu 2018 uplyne 110 let od masových protestů žen za svá politická a ekonomická práva. Americké šičky vstoupily v roce 1908 do stávky za kratší pracovní dobu, zrovnoprávnění mezd a volební právo pro ženy. Do newyorských ulic jich tehdy vyšlo několik tisíc. O dva roky později, v roce 1910, schválila mezinárodní ženská konference Druhé internacionály pořádání mezinárodního dne žen, tehdy ještě bez určení pevného data. Po první světové válce se jako MDŽ ustálil 8. březen.
V pátek 19. ledna se v saském Görlitz čeká velký odborářský protest proti plánovanému propouštění ve dvou největších závodech tohoto regionu, v továrnách Bombardier a Simens. Na tuto demonstraci za oprávněné dělnické požadavky ale mobilizuje i krajní pravice, která je v Sasku silná a cítí příležitost přihřát si svou hnědou polívčičku. Přinášíme překlad vyjádření Critique’n’Act a FAU Dresden k dění v této oblasti.
Katalánsko uspořádalo v neděli 1. října referendum o nezávislosti. Španělská vláda nasadila proti hlasujícím Kataláncům brutální policejní sílu a referendum neuznala. První říjnová neděle tak naplno odhalila nejvážnější španělskou ústavní krizi za posledních 40 let.
Letošní pražský 1. máj byl sice klidný, ale jeho podoba dává naději na budoucí spolupráci radikální levice. Pod heslem „Za konec špatné práce“ jej totiž organizovalo spojenectví skupin Socialistická solidarita, Anarchistická federace a Mladí zelení.
Ve dnech 28.-30. dubna se v Berlíně koná levicový kongres Selber machen, který bude zakončen pondělní demonstrací na oslavu 30 let revolučního 1. máje v Kreuzbergu. Přinášíme překlad prohlášení ke kongresu.
Prekarizace práce[1] je proces, který odpovídá na tlaky neoliberální podoby kapitalismu a vytváří nejisté, krátkodobé, nízko ohodnocené formy práce, jež s sebou přinášejí vysokou míru sociálního ohrožení a nejistoty. Charakteristickým rysem prekérní práce je její dočasnost, nulová ochrana proti sociálním rizikům a neodpovídající finanční ohodnocení.