Asi 60 km východně od Drážďan, kde vzniklo krajně pravicové hnutí Pegida, se nachází město Bautzen. Už od začátku roku v tomto zhruba čtyřicetitisícovém městě roste neklid spojený s protiimigračními náladami. Když v únoru vzplálo jedno ze zdejších obydlí migrantů ohněm, řada místních to oslavovala. Podle německé spolkové policie došlo v tomto roce už k 700 napadení ubytoven azylantů, včetně 57 žhářských útoků.
Ve středu 14. září v Bautzenu asi 80 místních příznivců krajní pravice za skandování hesel jako „My jsme národ!“ nebo „Bautzen patří Němcům!“ napadlo skupinku 20 mladých uprchlíků, které pronásledovali až k jejich ubytovně. Když jednoho zraněného Maročana odvážela sanitka k ošetření, rasisté na ni začali házet kameny.
Středeční násilné vzplanutí bylo dramatickým vystupňováním situace po několika dnech trvajícího napětí ve městě. Následné statusy na sociálních sítích jako „pogromstimmung“ („pogromistická nálada“) vypovídají cosi o náladách místních „znepokojených slušných občanů“.
Následující den se chtěla tato část obyvatel města sejít na náměstí Kornmarkt, aby bojovali za čistý Bautzen. Dorazilo jich 250-300, většina z nich byli stoupenci krajní pravice. Hned na začátku proběhly první potyčky. V postranních ulicích skupinky nácků napadaly a zastrašovaly lidi, kteří nebyli od nich. I tak se některým z jejich odpůrců, podařilo dojít až na Kornmarkt a pronést nahlášený projev. Na protější straně ulice se už formovali „slušní občané“ a skandovali svá hesla. Někteří z přítomných zastánců čisté rasy se snažili zaútočit na antifašistické shromáždění, zabránila jim v tom ale policie. Atmosféra se stávala, se zvyšující se hladinou alkoholu, více a více agresivnější. Náckové se neustále snažili napadat shromáždění antifašistů, obtěžovali přítomné novináře a vyhrožovali jim.
Zase se jednou jasně ukázalo, že problém s neonacisty zde existuje. Navzdory tvrzení starosty Alexandra Ahrense, že nebude tolerovat násilí a že se město nesmí stát rejdištěm krajní pravice, se zdá, že zástupci městského úřadu problém s rostoucími nenávistnými projevy nevidí nebo nechtějí vidět. Přitom Sasko je považováno za zemi se silnými rasistickými resentimenty a se špatnou pověstí z důvodu zde poměrně rozsáhlých neonacistických struktur a velkého počtu případů krajně pravicového násilí. A starosta Ahrens chce s těmito lidmi vést „věcný dialog“.
Na otázku jedné z novinářek, proč nebyl policií obklíčen a zadržen násilný příznivce nácků, neměl zástupce města odpověď. Když poukázala na to, že se ve všech postranních uličkách potloukají skupinky neonacistů a pořádají hon na ostatní, dělal, že o tom nechce nic slyšet. Tato novinářka později uvedla: „Po shromáždění jsem se ho ptala znovu. Zajímalo mě, co bude s lidmi, kteří nejsou pod policejním dohledem, protože mají jinou cestu domů. Řekl, že jistě domů dojdou. Překvapeně jsem se ho ptala, zda nezaznamenal agresivní náladu nácků a skupinky neonacistů potulujících se po městě. Stále měl stejný názor, domů jistě dojdou. Nato jsem se ho otázala, jestli by mě mohl doprovodit domů, cesta vede postranními uličkami. To ale nechtěl. Kdyby šel, zjistil by, že náckové v žádném případě domů nešli. Hlídkovali totiž v postranních ulicích. Bylo by více než žádoucí, aby příslušné úřady nezavíraly oči před realitou. Existuje problém s pravicovým extremismem, ba dokonce obrovský problém!“
Situace v Bautzenu byla nahnutá i v dalších dnech. Navzdory špatnému počasí hrozily další útoky na uprchlíky a levicově smýšlející obyvatele. Tyto hrozby se ale především díky přítomnosti antifašistů nenaplnily. V neděli proběhl ve městě antifašistický protest v počtu zhruba čtyř stovek lidí. Demonstrace vyjádřila odhodlání bránit lidi, proti kterým jsou směřovány nenávistné útoky nácků.
V pondělí ve městě proběhl tichý protest proti nenávisti, když se do lidského řetězu se zapálenými svíčkami zapojilo okolo 500 lidí.
