Na konci června se v Madridu konal poměrně přelomový summit Severoatlantické aliance. Proti vrcholné schůzce NATO protestovaly ve španělském hlavním městě tisíce lidí. Jak řekl jeden z protestujících: „Jsem znechucený z byznysu se zbraněmi a se zabíjením lidí. Řešení, se kterým přicházejí, je více zbraní a válek a my za to vždycky zaplatíme. Takže ne NATO, ne (vojenským) základnám, ať Američané jdou a nechají nás na pokoji bez válek a zbraní.“ Výsledky madridského summitu rozebírá následující překlad článku.
Lídři NATO slavili uprostřed války. Konferenci z 28. a 29. června sami popsali jako „historický summit“ s „jasným poselstvím“. Jako by někdo pochyboval o tom, že se vojenská aliance západních imperialistických mocností a jejich polokoloniálních vazalských států stala ústředním nástrojem v nové studené válce, v boji o přerozdělení světa.
Pryč jsou ne tak dávné dny, kdy Donald Trump prohlásil NATO za „překonané“ a Emmanuel Macron za „klinicky mrtvé“. Pryč jsou dny, kdy SPD a Zelení bojovali s 2% cílem a varovali před nadměrnými vojenskými výdaji. Pryč jsou dny, kdy některé země NATO chtěly oživit partnerství s Ruskem a zmírnit napjaté vztahy.
Zásadní změny
Válka na Ukrajině během několika měsíců zásadně změnila situaci a summit NATO v Madridu ratifikoval, uzákonil tyto změny.
1. NATO má opět jasného nepřítele
Pryč jsou dny, kdy cíle a protivníci paktu, oslavovaného jako „obranná aliance“, byli zastřené. Rusko je dnes oficiálně prohlášeno za největší a nejbezprostřednější hrozbu mezinárodního pořádku, za hlavního vojenského nepřítele. Na druhém místě stojí Čína, která je označována jako „výzva bezpečnosti, zájmům a hodnotám NATO.“ Spojené státy ve skutečnosti chtěly tuto pasáž formulovat jasněji, ale Německo a další země to odmítly. Konec konců Čína je nejdůležitějším obchodním partnerem a zájmy všech spojenců Spojených států nejsou shodné.
2. Válka o Ukrajinu je „naší“ válkou
Podpora Ukrajiny, se kterou se zachází jako by už byla členem NATO, zůstává vysoko na pořadu jednání. Byly přislíbeny další dodávky zbraní, logistická a finanční podpora, stejně jako sankce proti Rusku. Vzhledem k postupu Ruska kolem Doněcku a Luhansku to naléhavě potřebují, protože porážka Ukrajiny by samozřejmě mohla být i jednou z NATO. Zatímco je válka ospravedlňována jako sebeobrana Ukrajinců, stává se z ní stále více taková, ve které kyjevská vláda jedná v zastoupení NATO a imperialistických mocností, především USA, které jej ovládají.
3. Modernizace a expanze
Reakční invaze a brutální útok ruského imperialismu slouží jako vítaná záminka NATO k tomu, aby pokročilo ve svých politických a vojenských cílech a maskovalo je za demokratické a humanitární, jako „akt obrany“.
Téměř všechny státy přijaly programy přezbrojení, v některých případech v rozsahu dosahujícím historického obratu. Německo vlastně kráčí v čele s programem ve výši 100 miliard euro a ústavními novelami.
Celkově NATO silně změnilo svou doktrínu. Potřebuje armády pro evropskou pozemní válku. „Jednotky rychlé reakce“ na východním křídle – NATO stejně žádné jiné nezná – se má zvýšit z 40 000 na 300 000 vojáků, kteří mohou být v krátké době zmobilizováni. V pobaltských státech, Polsku, Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku jsou také umístěna bojová uskupení, tzv. battlegroups. Spojené státy masivně navyšují svou vojenskou přítomnost.
Švédsko a Finsko se přijímají do velkolepé rodiny NATO. Hranice s Ruskem tak bude rozšířena o 1 300 kilometrů.
K radosti všech států NATO se Turecko zřeklo svého odporu ke vstupu dvou skandinávských zemí, přesněji řečeno tyto země splnily požadavky Erdoganova režimu. Aby byly začleněny do „obranné aliance“ západních mocností, vzdaly se severské demokracie kurdských politických uprchlíků a jejich organizací a zavázaly se k plné podpoře boje proti PKK. Turecký režim nejenže ještě nedosáhl svých cílů, ale připravuje také další útok na kurdskou enklávu v Rojavě, aniž by se musel obávat kritiky od svých „demokratických“ spojenců.
Nová studená válka
Madridská rozhodnutí ratifikují novou studenou válku, která dostávala roky svou podobu a dosáhla nového vojenského vrcholu v boji o Ukrajinu. Co nejmenší zájem mají státy NATO na svobodě a demokracii, není ani imperialistická aliance „obranným paktem“.
Lépe řečeno, NATO je ústředním prvkem konfliktu s formujícím se druhým imperialistickým blokem kolem Ruska a Číny, v boji o přerozdělení světa. Pro vládnoucí třídy Spojených států, Německa, Británie nebo Francie zdaleka není klinicky mrtvé nebo překonané. Jeho strategická orientace, která byla nyní oficiálně přijata, představuje hrozbu pro dělnickou třídu a utlačované po celém světě, i když „demokraticky“ maskuje své imperiální zájmy tváří v tvář reakčnímu útoku Ruska na Ukrajinu a oslavuje své přezbrojení jako obranné počínání.
V Německu a všech dalších státech NATO musíme rozhodně odporovat válečnému úsilí vlastní buržoazie i snaze o přezbrojení – na ulicích, v továrnách, v boji proti válce a krizi. Ne jakémukoli přezbrojování, za stažení všech vojsk a vojenských poradců! Ani haléře, ani člověka pro NATO a pro Bundeswehr! Za vystoupení z aliance NATO!
Z anglického originálu Madrid decisions – NATO on course for war zveřejněného na webu Fifth International přeložil kolektiv Libereds.