V době probíhající invaze Ruska na Ukrajinu si připomínáme 8. březen jako svátek boje za ženská práva – Mezinárodní den žen, který se ustálil zejména pod vlivem velké demonstrace stávkujících petrohradských žen za „Chléb a mír“ z roku 1917, požadujících mimo jiné ukončení první světové imperialistické války. Tímto dnem si také připomínáme několikatisícový protest stávkujících newyorských švadlen z roku 1908 za volební právo pro ženy, za (stále aktuální) zvýšení mezd, zkrácení pracovní doby a rovnoprávnost.
Od té doby si ženské emancipační hnutí vydobylo mnohá ekonomická, sociální i politická práva. O skutečně rovnoprávném postavení ale stále nemůže být řeč. Podle průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2014 každá třetí žena v EU zažila od svých 15 let fyzické a/nebo sexuální násilí, 22 % ze strany současného nebo bývalého partnera. Odhaduje se, že ve sledovaném období zažilo fyzické násilí 13 milionů, sexuální násilí pak 3,7 milionu žen v EU. Podle 97 % z nich byl pachatelem sexuálního násilí muž. Přitom pouze 14 % resp. 13 % obětí nahlásilo nejzávažnější případ partnerského resp. mimopartnerského násilí na policii. Nějaké formě psychického násilí ze strany sexuálního partnera bylo vystaveno 43 % žen. Každá druhá žena v EU od svých 15 let pak alespoň jednou zažila sexuální obtěžování. Podobné výsledky zjistil i český výzkum Univerzity Karlovy z roku 2015, podle kterého zakusilo násilí 36 % žen v ČR.
Tento nežádoucí trend potvrdila i OSN, podle které bylo jen za rok 2019 na světě hlášeno 243 milionů případů násilných útoků ze strany partnera. Pouze necelých 40 % žen ale napadení nahlásí nebo vyhledá pomoc. Celosvětově 35 % žen zažilo fyzické nebo sexuální násilí ze strany partnera nebo jiného muže. Tato čísla navíc nezahrnují sexuální obtěžování, které v některých zemích dopadá až na 70 % z nich. Každý den je na světě zavražděno členem rodiny 137 žen. V roce 2017 to byla více než polovina z 87 000 cíleně zabitých žen, více než 30 000 z nich bylo zabito současným nebo bývalým partnerem. 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex, 10 % žen v EU sexuální obtěžování v kyberprostoru. Ženy a dívky představují 72 % obětí obchodování s lidmi, většina z nich za účelem sexuálního zneužívání.
I analýza Světové zdravotnické organizace (WHO) vzathující se k období 2000-2018, která vyhodnotila studie ze 161 zemí a oblastí, přinesla „šokující obraz“ všudypřítomného násilí vůči ženám. Každá třetí žena (kolem 736 milionů) je během života vystavena fyzickému a/nebo sexuálnímu násilí v partnerském svazku nebo mimo něj, velká většina z nich však v manželství nebo partnerském vztahu. Autorka analýzy Dr. Claudia Garcia-Moreno uvedla, že „násilí páchané na ženách je globálním problémem pandemických proporcí.“
Nerovnosti ještě umocnila pandemie covidu-19, během které se v některých státech až zpětinásobil počet nahlášených případů násilí ze strany partnera. V jiných zemích se tato čísla naopak dočasně snížila z důvodu zákazu vycházení z domova a tím i ztížení možnosti nahlásit domácí násilí a vyhledat psychologickou pomoc odborníků nebo přátel. Ve 12 státech sledovaných OSN se v letech 2019–2020 meziročně zvýšil počet případů násilí na ženách a dívkách hlášených různým institucím o 83 %, policii pak o 64 %. V prvních měsících pandemie v EU vzrostl počet telefonátů žen na krizové linky průměrně o 60 procent. Během pandemie prudce vzrostlo násilí na ženách, zejména domácí násilí, obchodování s lidmi, sexuální zneužívání a svatby nezletilých. WHO označila celosvětový nárůst domácího násilí jako „stínovou pandemii“.
Výzkum Fakulty humanitních studií a Sociologického ústavu Akademie věd zjistil, že v ČR se v době pandemie zvýšilo domácí násilí a stoupla také jeho intenzita. Neziskové organizace z NeNa – Koalice specializovaných center pro ženy zažívající násilí informovaly o výrazném nárůstu poptávky obětí po pomoci, v průměru o 40 %. Obětmi domácího násilí jsou v naprosté většině (95 %) případů ženy. Pandemie zvýšila psychické napětí v domácnostech, což vede k častějším projevům agresivity a násilí. Zesílená domácí izolace ztěžuje obětem přístup k pomoci, posiluje dohled a moc násilníků. Pro řadu žen se stal domov během pandemie ještě nebezpečnějším místem.
Přetrvávající nerovnosti v postavení a podmínkách žen a mužů potvrdila i stínová zpráva České ženské lobby za roky 2016-2020, podle které má ČR nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, rozdíly ve výdělcích a penzích žen a mužů, nedostatek školek nebo ohrožení samoživitelských rodin chudobou. Epidemie covid-19 situaci ještě zhoršila a rozdíly prohloubila.
Ženy představují 70 % pracujících ve zdravotnictví a obecně pracují častěji v pečujících a hůře placených zaměstnáních, která mají absurdně nižší společenskou prestiž. Podle OSN pandemie prohlubuje nerovnosti mezi muži a ženami. Ženy pracují v sektorech nejvíce postižených pandemií, tvoří většinu personálu v první linii. Ve vedoucích pozicích ale výrazně převažují muži. Pravděpodobnost ztráty zaměstnání nebo výrazného snížení příjmu je však u žen o 24 % vyšší. Ačkoli ženy představují většinu zdravotnického personálu, jen 3,5 procenta krizových pandemických štábů má rovné zastoupení. V celosvětovém měřítku tvoří ženy pouhých 5 % z odborníků využívaných médii ke komentování pandemie a jen 10 % vůdčích politických pozic. Kvůli pandemii se ještě zesílily vysoké rozdíly v platech, vzrostla potřeba neplacené péče o děti a blízké, akutně se zhoršila situace matek samoživitelek a miliony dívek se pravděpodobně už nikdy nevrátí do školy.
Ženy na stejných pozicích jako muži obecně pobírají menší mzdy. Průměrný rozdíl mezi výdělky pracujících žen a mužů, tzv. Gender Pay Gap činí v EU 14,1 %, celosvětově 16 %. U žen s dětmi, jiné než bílé barvy pleti a u migrantek je tento rozdíl ještě mnohem větší. Česká republika má podle Eurostatu druhý nejvyšší Gender Pay Gap v EU – 18,9 %. To znamená, že ženy v ČR průměrně dosahují pouhých 81,1 % mužských výdělků. V indexu Evropského institutu pro genderovou rovnost EIGE, ukazujícího jak dalekoho mají státy EU k dosažení genderově rovné společnosti, skončila ČR v roce 2020 až na 23. místě z 28 zemí.
Doma přitom na ženy mnohem častěji čeká tzv. druhá směna v podobě neplacené domácí práce. Tento fenomén trefně popsala Rosa Luxemburg v brožuře Volební právo žen a třídní boj k II. sociálně demokratickému dni žen v roce 1912: „Tato práce není produktivní ve smyslu dnešního kapitalistického hospodářského řádu, třebaže tisícerou drobnou lopotou představuje obrovské sebeobětování a veliké vynaložení sil. Je to jen soukromá záležitost proletáře, pro jeho štěstí a požehnání, a právě z toho důvodu to dnešní společnost úplně přehlíží. Za produktivní práci platí – dokud potrvá nadvláda kapitálu a mzdová soustava – jen taková práce, která vytváří nadhodnotu, která produkuje kapitalistický zisk. Tanečnice v šantánu, která svýma nohama nahání zisky do kapes svého zaměstnavatele, je s tohoto hlediska produktivní pracovnice, kdežto všechna lopota žen a matek proletariátu mezi čtyřmi stěnami jejich domovů je považována za neproduktivní činnost. Zní to krutě a pošetile, ale je to v úplném souhlase s krutostí a nesmyslností dnešního kapitalistického hospodářského řádu, a proletářské ženy musí především jasně a přesně pochopit tuto krutou skutečnost.“
Ženy také pobírají asi o 18 % nižší důchody. Více je ohrožuje chudoba, 9 z 10 chudých lidí starších 65 let jsou právě ženy. Jednu z nejohroženějších skupin představují matky-samoživitelky, 90 % domácností s jedním rodičem tvoří ženy.
Ženy stále nemají ve společnosti rovné postavení, což se ještě více obnažuje v krizových obdobích, jako je pandemie nebo válka. Nezapomínejme na to ani během oslav letošního MDŽ. Bojovníky a bojovnice za práva žen uctíme nejlépe pokračováním v emancipačních aktivitách. Naší bezpodmínečnou povinností je pak zastavit stínovou pandemii násilí vůči ženám!
Workshop linorytu 12. 3. 2022
V sobotu 12. března proběhne tématický workshop linorytu k MDŽ. K dispozici budou rydla, ostatní materiál i nějaká ta inspirace. Pokud máte své vybavení nebo návrhy, vezměte je s sebou. Vhodné i pro úplné začátečníky. Tisk proběhne na profesionálním stroji. K dispozici bude pivo, limo, espresso a čaj, jídlo „kdo si co přinese“. Počet míst je omezený. Zájemci a zájemkyně, neváhejte nás kontaktovat!