Ohlédnutí za pražskou říjnovou demonstrací proti nenávisti

V sobotu 17. října 2015 se v Praze konala další z nenávistných demonstrací. Prostranství před budovou Národního muzea zaplnila směsice odpůrců uprchlíků, frustrantů, islamofobů a otevřených neonacistů. Množství českých vlajek připomínalo spíše blížící se listopadový kýč, ke kterému se demonstrace tohoto typu také rády hlásí.

Kromě svobody, demokracie a tolerance jedním dechem paradoxně hlásají nenávist a výlučnost lidských práv. Ostatně jsou jen odrazem společnosti, jejíž hra na demokracii pro značnou část obyvatel ve skutečnosti znamená chudobu, sociální vyloučení, nemožnost dostatečně uspokojit základní lidské potřeby a u mnohých vytváří pocity frustrace.

Podle médií se před muzeem nakonec sešlo na tisíc demonstrantů. Kromě tradičních řečníků, jako je Tomio Okamura, který byl odpůrci vypískán, akci výmluvným pokynutím pravé ruky pozdravil popový zpěvák Aleš Brichta. Nutno dodat, že jeho projev mnoho smyslu nedával. Aby bylo české kultuře učiněno za dost, vystoupil také zneuznaný písničkář, „sluníčkářský“ učitel jógy a neúspěšný kandidát na prezidenta za Cibulkův Pravý blok Pepa Nos.

Hned naproti na Václavském náměstí se konala demonstrace pod názvem Za otevřenou Evropu a lidská práva, proti nenávisti, xenofobii a rasismu, které se zúčastnilo o něco méně lidí než akce před muzeem. Prostoru pod pódiem dominovaly dva transparenty – „Solidarita s uprchlíky“ a „Ne civilizaci, která brání své hranice barbarskými prostředky“. Akci moderoval Jan Májíček ze Socialistické solidarity (SocSol).

Na akci se podíleli zástupci SocSol, aktivisté kulturního a sociálního centra Klinika, členové Anarchistické federace, jejichž časopis Existence byl na akci k dostání, nebo Mladí zelení, kteří si přinesli své vlajky a transparenty. Demonstrace byla organizována pod hlavičkou facebookové komunity Proti projevům nenávisti, ve které se spojili různí aktivisté ke koordinaci aktivit reagujících na uprchlickou krizi. Takovou spolupráci podporuje i organizační platforma Libereds, jejíž zástupci se demonstrace také zúčastnili.

Na demonstraci bylo k vidění množství kvalitních, třebaže podomácku vyrobených transparentů s hesly jako „Ze syrské války za české mříže“, „Stop nenávisti“, „Neváhejme – pomáhejme“, „Chceme čisté ovzduší, ne rasu“, „Lže jako z Konve“ nebo „Vychovejme (nevy)Chovance“, s hesly v angličtině jako „There is no us & them”, “Xenophobia is not a value“ nebo tradiční „Refugees welcome“ např. v podání Iniciativy Hlavák, jejíž aktivisté pomáhají příchozím uprchlíkům na pražském Hlavním nádraží, kde byli nedávno napadeni davem fanoušků Sparty.

S projevem na demonstraci vystoupil např. koordinátor pomoci v Maďarsku Jan Vrobel, etnolog Michal Pavlásek, socioložka Jiřina Šiklová, romská aktivistka Ivanka Mariposa Čonková, Dalibor Zíta nebo Martin Madej. Řečníci mluvili o současné nenávistné atmosféře v ČR, o historických příkladech uprchlictví, o zkušenostech se situací na hranicích či o praktické pomoci uprchlíkům.

Následoval hlasitý pochod, který v jednu chvíli míjel shromáždění u Národního muzea, kde frustranti dali opět volný průchod své nenávisti.

Pochod byl ukončen několika krátkými projevy. Jedna z řečnic mluvila o zkušenostech z Islandu, kde 12 000 obyvatel podepsalo petici požadující po vládě přijetí více uprchlíků, než bylo v plánu. Mnozí z Islanďanů dokonce nabídli přistěhovalcům místo ve vlastním obydlí. Obyvatelé Islandu se už v minulosti blýskli přijetím „vlastních“ uprchlíků z oblastí postižených přírodní katastrofou nebo akceschopným hnutím, které dokázalo svrhnout vládu a prosadit významné ústavní změny.

Další demonstrace proti nenávisti pod názvem Tahle Země patří všem se uskuteční 17. listopadu 2015 od 14:00 na Náměstí míru v Praze.