První máj je mezinárodní svátek pracujících, který v roce 1889 zavedla socialistická II. internacionála jako připomínku stávky amerických dělníků z 1. května 1886. Od roku 1890 se pravidelně slaví právě 1. května.
První máj je mezinárodní svátek pracujících, který v roce 1889 zavedla socialistická II. internacionála jako připomínku stávky amerických dělníků z 1. května 1886. Od roku 1890 se pravidelně slaví právě 1. května.
„Musíme udělat všechno, co můžeme, abychom ukázali jednotu naší země,“ řekla na tiskové konferenci 12. března německá kancléřka Angela Merkel. Podobná poznámka byla vyslovena mnoha dalšími vládami, ačkoliv během posledních dní se dramaticky změnil tón těchto poznámek.
Před 110 lety schválila mezinárodní ženská konference Druhé internacionály pořádání mezinárodního dne žen, tehdy ještě bez určení pevného data. Po první světové válce se ustálilo datum 8. března zejména pod vlivem velké demonstrace stávkujících petrohradských žen za „Chléb a mír“ v roce 1917 a v upomínce na několikatisícový protest stávkujících newyorských švadlen z roku 1908 pod heslem „Chléb a růže“ (chléb značil ekonomické požadavky jako zkrácení pracovní doby nebo zvýšení mezd, růže kvalitní a důstojný život v rovnoprávném prostředí). I letos si připomínáme Mezinárodní den žen.
13. února uplynulo 75 let od bombardování Drážďan spojeneckými vojsky. Krajní pravice čím dál více využívá tohoto výročí k bagatelizaci nacistických zločinů a přihřívání si své nenávistné polívčičky. Aktivity pravicově populistického hnutí Pegida, volební úspěchy krajně pravicové strany AfD, pokusy neonacistů a tzv. slušných občanů o pogromy a podobné tendence prorůstající do státního aparátu postupně mění společenskou atmosféru. V Drážďanech mimo jiné povzbuzují k aktivitě i skalní neonacisty, vracející důležitost jednomu z jejich kdysi největších pochodů v Evropě. Přinášíme překlad jedné z antifašistických výzev bojujících proti těmto „vzpomínkovým“ akcím.
9. října uplynulo pět let od skonu nejpopulárnějšího z toulavých řeckých psů účastnících se aténských masových demonstrací a generálních stávek. Statečný pes Loukanikos neboli Klobáska (původním jménem Thodoris) čelil po boku demonstrantů řadu let slznému plynu, vodním dělům i policejnímu násilí. Podobně jako další „riot dogs“ (třeba Negro Matapacos z Chile) stál vždy na straně protestujících, ať už šlo o stávkující pracující nebo o demonstranty proti škrtům. Na akcích štěkal jen na zasahující policisty (a občas na taxíky), které byl občas nucen konfrontovat. Nebál se vybuchujících dělobuchů ani slzného plynu.
V pondělí 26. srpna obklíčily stovky maskovaných policistů část aténské autonomní čtvrti Exarchia, aby vyklidily čtyři squaty, z nichž dva poskytovaly ubytování uprchlíkům, a zadržely 143 lidí včetně 35 dětí. Nový starosta Atén chtěl zřejmě hned den po svém jmenování naplnit slova svého strýce, řeckého premiéra Kyrgiakose Mitsotakise z konzervativní Nové demokracie, že „vyčistí Exarchii“. V této čtvrti se nachází i prozatím nevyklizený prostor Notara 26, první řecký squat poskytující ubytování migrantům. Přinášíme překlad výzvy k solidaritě s řeckými squaty, které čelí represi.
Svérázný fotbalový útočník s nenapodobitelným stylem hry. Rebel s velkým sebevědomím bez respektu k pochybným autoritám, který vybočoval tím, jak hrál, jak se oblékal i choval. Ale taky herec nebo politicky angažovaný člověk upozorňující na zkorumpovaný bankovní systém a na chudobu. Tím vším byl legendární francouzský fotbalista Eric Cantona, který na webu The Players’ Tribune před časem publikoval text vyjadřující se k fotbalu, španělské občanské válce či k údělu imigrantů. Přinášíme překlad tohoto inspirativního textu.
Kemp alternativ je každoroční akce seminářů, moderovaných diskusí a praktických workshopů pro příznivce radikální levice a stoupence myšlenek neodmyslitelně spjatých s levicí (antirasismus, práva žen a menšin, klimatická spravedlnost apod.). Tento rok dojde k menší změně. Kemp nebude na jednom místě, ale vydá se na cesty. Půjde o akci, kde se spojí turistika s politikou a zábavou.
Sympatickému pětadvacetiletému squatu Rozbrat z polské Poznani hrozí vyklizení. Podobně jako v případě pražské Kliniky hraje ve věci výrazně negativní roli exekutor jednající proti veřejnému zájmu ve prospěch soukromého sektoru (banky, developerů a spekulantů). Rozbrat vždy stál na straně utlačovaných a teď potřebuje naši solidaritu. Následující překlad přibližuje dění kolem tohoto squatu.
V sobotu 22. června 2019 pořádá antifašistická iniciativa Rechts Rockt Nicht další demonstraci proti neonacistému festivalu „Schild & Schwert“ v Ostritz. Přinášíme překlad aktuální výzvy této iniciativy k červnovému protestu.
Více než 220 000 lidí vyšlo v říjnu minulého roku do ulic Berlína, aby demonstrovalo proti růstu krajní pravice v Německu a Evropě. Pětikilometrový zástup lidí sjednocených pod hashtagem #unteilbar požadoval solidaritu s marginalizovanými skupinami obyvatel a protestoval proti negativním dopadům globálního kapitalismu. Iniciativa #unteilbar pokračuje dál. Pochod 6. června v Lipsku zahájí „léto nerozdělitelných“ v Sasku, které vyústí do velké celostátní demonstrace 24. srpna 2019 v Drážďanech. Přinášíme aktualizovaný překlad prohlášení k těmto akcím.
Přinášíme překlad aliance Polizeigesetz stoppen! (Zastavme policejní zákon!) vyzývající všechny občanské organizace i jednotlivce, aby podepsali výzvu odmítající návrh nového policejního zákona v Sasku, který by výrazně omezil demokratická práva a svobody saských občanů i dalších obyvatel širšího německo-česko-polského regionu.
„Obří demonstrace, devítimilionová generální stávka, to byl květen až červen 1968 ve Francii. Jak ale vypadala realita hnutí? O co usilovalo? Kdo stávku organizoval, kontroloval, kdo se jí účastnil? Jaká byla role odborů? Co dělali aktivní pracující? Vznikla v rámci hnutí autonomie pracujících? Jak celé hnutí hodnotit?“
Ve středu 24. října proběhl v Žitavě třetí ročník akčního dne Vielfalt ist unsere Stärke (Rozmanitost je naše síla) organizovaný spolkem Zittau ist Bunt (Žitava je pestrá).
V srpnu zorganizovali neonacisté v saském městě Chemnitz několik demonstrací spojených s pogromistickými útoky na uprchlíky a na alternativně nebo levicově vyhlížející lidi. Antifašisté se ale nenechali zastrašit a uspořádali proti tomu aktivní protesty. Na říjen připravují v Chemnitz třetí ročník antifašistického kongresu mládeže JuKo. Přinášíme překlad letošní pozvánky.
Ve středu 6. června chtěl spolek Naštvané matky uspořádat v Krajské vědecké knihovně v Liberci prezentaci protiuprchlické knihy Petra Hampla Prolomení hradeb. Knihovna ale pod tlakem veřejnosti akci zrušila.
Je tomu 80 let, kdy se na prvomájové česko-německé manifestaci na Sokolovském náměstí v Liberci sešlo zhruba 18 tisíc lidí, vyslovujících se „pro lepší život pracujícího lidu, pro přátelské soužití všech národností, za práci a chléb, mír a svobodu“ v přímém protikladu k henleinovské nacionalistické demonstraci, která se konala ten samý den na Husově třídě.
5. května 2018 jsme oslavili 200 let od narození Karla Marxe. Zatímco v jeho rodném Trieru vztyčili skoro šestimetrovou Marxovu sochu a z místních semaforů na chodce svítí postavičky tohoto vousatého revolučního filosofa, v ČR se o největším mysliteli druhého tisíciletí mluví převážně negativně a zcela povrchně. K tomu přispěl třeba i Václav Klaus, když vystoupil na akci krajně pravicové AfD, která se marně snažila zabránit odhalení Marxovy sochy. Slovinský filosof Slavoj Žižek se naopak snaží Marxovy myšlenky popularizovat a ukázat jejich použitelnost v dnešním světě. Přinášíme překlad jeho článku k Marxovu dvousetletému výročí.
Přestože byly letošní oslavy Svátku práce v ČR klidnější než v minulosti, v Praze se sešlo kolem dvou stovek lidí požadujících dostupné bydlení a vyšší mzdy.
V saském městě Ostritz připravují neonacisté z NPD na „vůdcovy narozeniny“ velký krajně pravicový festival. Proti němu se ovšem chystají protestní akce v podobě kampaně Rechts rockt nicht. Přinášíme překlad její výzvy k akci.