Oděvní značka Yakuza převzala svůj název od japonské tradiční zločinecké struktury, která funguje jako výběrová pánská organizace angažující se v kriminálních aktivitách, jako je prostituce, gamblerství, drogy, lichvářské půjčky, zločiny bankéřů, finančníků a spekulantů, vymáhání výpalného a praní zisků přes nastrčené firmy. Podobně jako se výše postavení členové japonské mafie veřejně nehlásí ke skutečné příslušnosti ke kriminálnímu gangu, také náckové z Bautzenu, kteří před více než 20 lety založili oděvní značku Yakuza, skrývají svou identitu neonacistických násilníků. To přispělo k tomu, že se jim podařilo propojit Yakuzu s běžnými spotřebiteli úspěšněji než v případě jiných neonacistických značek oblečení. Pojďme se v překladu článku od Antifaschistisches Infoblatt podívat na historické pozadí této „antisociální“ značky.
„Yakuza“ – nový „Thor Steinar“? Značka „Yakuza“, kterou v roce 2004 v Bautzenu uvedli na trh Markus Eisold a Bertram Krause v malém nákladu, je dnes, o jedenáct let později, ze sortimentu nesčetných streetwearových obchodů téměř neoddělitelná. Již tehdy se značka těšila velké oblibě u neonacistů a chuligánů, především v Sasku. Nejen díky svému agresivnímu designu zapadá „Yakuza“ do palety lifestylového oblečení mezi značky „Label 23“ z Cottbusu, „Thor Steinar“ a „Brachial“ ze Zwickau. Bautzenská značka a její distribuční struktura vykazují rovněž zřetelné vazby na neonacistické kruhy.
Podle zasvěcených zdrojů ze scény a bezpečnostních orgánů patřil Markus „Mick Mark“ Eisold na počátku roku 2000 k okruhu saské „Hammerskin“ sekce „East Saxon Hammerskins“, později „Saxon Hammerskins“, založené v roce 1993 pod vedením Mirka Hesseho, proti které bylo dočasně vedeno vyšetřování kvůli podezření z vytvoření zločineckého spolčení podle § 129 trestního zákoníku.[1]
Při prohlídce Hesseho počítače údajně vyšetřovatelé narazili mimo jiné na fotografii Markuse Eisolda. Ta ho zachycuje, tehdy již jako tatéra v Bautzenu a dodnes hlavního designéra „Yakuzy“, v úzkém kruhu saských „Hammerskins“. Vyšetřovatele proto pravděpodobně nijak nepřekvapilo, že Eisold na začátku července 2002 spolu se svou přítelkyní a Sandrem W. z Bautzenu navštívil uvězněného Hesseho ve věznici v Drážďanech. Zvýšený zájem však pravděpodobně vyvolalo to, že Hesse zde mimo jiné prohlásil, že na jednoho ze zaměstnanců „SOKO Rex“ LKA Saska [Sonderkommission Rechtsextremismus des Landeskriminalamt Sachsen, tj. Zvláštní komise pro pravicový extremismus Zemského kriminálního úřadu Saska] má být nasazeno „vražedné komando“. Eisold sám tehdy vyšetřovatelům pouze řekl, že Hessemu vytetoval dvě zkřížená kladiva, symbol „Hammerskins“, a že se s ním setkal na koncertech.
Součástí „Hammerskin“ skupiny kolem Hesseho byl také Martin Schaffrath. Schaffrath sám není v regionu žádným neznámým jménem: bývalý člen skupiny „Skinheads Sächsische Schweiz“ (SSS), odsouzený za „násilné činy při sportovních akcích“ a do roku 2012 člen městské rady za NPD ve Stolpenu. Jeho obchod „The Store“ v Pirně (dříve „Crime-Store“) měl podle očitých svědků sloužit také jako útočiště a shromaždiště pro neonacisty po nebo před střety. Obchod se až donedávna soustředil především na prodej oblečení značky „Thor Steinar“. Poté, v době, kdy se Markus Eisold rozhodl pro restrukturalizaci a otevření značky „Yakuza“ širší klientele, začala značka „Thor Steinar“ od roku 2012 postupně mizet. V Schaffrathově obchodě se místo toho objevila značka „Yakuza“ – spolu se značkou „Label 23“, oblíbenou v pravicové scéně.
I v Berlíně neonacisté vycítili rozkvět obchodu se značkou „Yakuza“, což je mimochodem označení pro mafiánské struktury v Japonsku. V březnu 2015 otevřel Alexander Bahls, bubeník pravicové rockové kapely „Spreegeschwader“, která působila do roku 2009, obchod „Herz & Seele Fashionstore“, v jehož sortimentu se zatím nachází pouze značka „Yakuza“. Modelem pro tento obchod v Hellersdorfer Promenade byl také Dennis Casper, který byl od 90. let aktivní v různých spolcích, mimo jiné v roce 2005 zakázané „KS Tor“. V roce 1999 se také spolu s Alexandrem Bahlsem podílel na brutálním přepadení punkerů na odpočívadle Stolpe. Naposledy na sebe tento obyvatel Pankowu upozornil svou účastí na informační akci k letošnímu „Dni německé budoucnosti v Neuruppinu“.
Je otázkou, zda o tom všem „Mick Mark“ Eisold neví, nebo zda o tom nechce vědět. Jeho minulost i současné obchodní kontakty se známými neonacisty jsou každopádně rozhodujícím faktorem pro to, aby bylo možné označit „Yakuzu“ za pravicově orientovanou organizaci. Jak jinak by se mohl Tomáš Marek z Plzně, basista pravicové rockové kapely „Conflict 88“, stát oficiálním prodejcem značky v České republice? Lze očekávat, že na tyto otázky budou ze strany „Yakuzy“ následovat pouze vágní odpovědi a k faktům pouze polovičaté vysvětlení. „Outlaw“ image se totiž prodává příliš dobře, samotné propojení neonacistů s běžnými spotřebiteli proběhlo úspěšněji než u „Thor Steinar“.
To v budoucnu ztíží antifašistům a antifašistkám oddělit zrno od plev, podnětů k diskusi je však dostatek.
[1] Viz AIB č. 57 / 3.2002: „Razzia bei sächsischen Hammerskins“
Z německého textu „Yakuza“ — das neue „Thor Steinar“? zveřejněného na webu Antifaschistisches Infoblatt přeložil kolektiv Libereds.
Dodatek
Není překvapením, že v Liberci propagoval značku Yakuza neonacistický chuligán Marián Tůma (na chuligánské fotce, zveřejněné na webu Antifašistické akce, v zadní řadě úplně vpravo).
