Německá Indymedia potřebují naši solidaritu

Německé ministerstvo vnitra v pátek 25. srpna zakázalo německou webovou stránku známé sítě Indymedia (Independent Media Center), zaměřující se na nekorporátní zpravodajství o politickém a sociálním dění. Spolu s tím provedla policie několik razií ve Freiburgu, včetně vpádu do sociálního centra. Celé město se v pátek změnilo v policejní stát.

Mezinárodní síť Indymedia vze šla z pověstných protestů proti Světové obchodní organizaci (WTO) v Seattlu v roce 1999. Je spojována s hnutím za globální spravedlnost, kritizujícím neoliberalismus. Jako uskupení nezávislých mediálních organizací a stovek řadových žurnalistů nabízejí demokratickou alternativu k vládním a korporátním sdělovacím prostředkům.

V Německu vznikla Indymedia (de.indymedia.org) v roce 2001, druhá verze (linksunten.indymedia.org) se objevila v roce 2008. Ta se stala nejvíce využívanou německojazyčnou platformou pro radikálně levicovou politiku i bohatým zdrojem informací, např. o protestních akcích nebo o fašistické a neonacistické scéně. Jak bylo uvedeno v popisu stránky: „Každý den tisíce levičáků navštěvují tento web, aby se informovali o všech aspektech různých protichůdných tendencí.“

Nyní, po 16 letech fungování německých Indymedia, ministr vnitra za CDU Thomas de Maizière webovou stránku zakázal na základě smyšlených obvinění z porušování německé ústavy. Zakázána je také veškerá její symbolika. Podle zatím neověřených informací byl v této souvislosti zadržen antifašistický aktivista a badensko-württembergský funkcionář DIE LINKE. Daniel Behrens.

Jak je vidět, vládní konzervativci z CDU odhazují před zářijovými volbami svou demokratickou masku a snaží se ukázat sílu došlápnutím si na ty, které označují jako „levicové extremisty“. Po mediální štvanici na „potenciální teroristy“, po mobilizaci 20 000 policistů na G20 v Hamburku a po přehnaných policejních zásazích proti protestujícím pokračuje německý stát v represích zaměřených na své levicové kritiky.

Je jasné, že se CDU obává úspěchu krajně pravicové AfD, které se ve volbách předpovídá zisk až 10 % hlasů. Přebíráním agendy krajní pravice se CDU snaží ubrat hlasy AfD, jejíž politiku tímto postupem ale také legitimizuje. Byla to právě AfD, kdo spustil kampaň proti platformě, když po spolkových vládách požadovala její zákaz a tlačila na prošetřování Indymedia v parlamentu. Jistě není náhodou, že předvolební propagace CDU je nyní nově zpracovaná v národních barvách.

Německá Indymedia potřebují naši solidaritu

Zároveň je zřejmé, že se vládní konzervativci obávají kritiky zleva, a tak zesilují represe proti levici, navzdory své pověsti reprezentantů „demokratického imperialismu“. Z vyjádření ministra vnitra Maizièra na tiskové konferenci vyplynulo, že útok na Indymedia je odplatou za ostudu, kterou německé elity musely strpět během summitu G20. Přes média také vzkázal, že lidé, kteří stojí za Indymedia, jsou považováni za členy teroristického spolku.

Jestliže uspěje s právním trikem vnutit veřejnosti smyšlené důkazy o porušování německé ústavy, může být podobný klíč uplatněn i na další organizace, platformy nebo časopisy. Vlastně na kohokoli, kdo rozšiřuje (radikálně) levicové ideje. Terčem státních represí se pak lehce mohou stát samotná sociální hnutí nebo nezávislí žurnalisté. Podobně jako u Trumpova výkladu událostí v Charlottesville, jde o falešnou ekvivalenci hodnocení těch, kteří se snaží zdola budovat své komunity a bránit je před fašistickými vlivy, a těch, kteří se z krajně pravicových a neonacistických pozic vymezují proti demokracii.

Mělo by nám být jasné, že společensky prospěšné projekty jako Indymedia potřebujeme. Státní represe proti nim, nastupující na krajně pravicovou vlnu, společenské problémy určitě nevyřeší, naopak je spíše prohloubí. Solidaritu s Indymedia!