Do amerického Kapitolu ve středu vnikl fašistický dav Trumpových příznivců, čelných představitelů konspirační teorie QAnon i provařených neonacistů. Přinášíme překlad článku popisujícího tuto Trumpovu provokaci.
Do amerického Kapitolu ve středu vnikl fašistický dav Trumpových příznivců, čelných představitelů konspirační teorie QAnon i provařených neonacistů. Přinášíme překlad článku popisujícího tuto Trumpovu provokaci.
Na konci března uplynulo 150 let od památné svárovské stávky, během které asi 3000 dělníků z Tanvaldska protestovalo proti bídným podmínkám v Liebiegových textilních továrnách. Stávka byla krvavě potlačena ozbrojenou mocí, přivolanou na žádost okresního hejtmana i samotného továrníka Liebiega. Četníci s vojáky tehdy zranili mnoho dělníků a zabili sedm lidí, včetně šestnáctileté dívky a devítiletého chlapce. Na jaře 2021 se v rámci třetího dílu Levicové turistiky vydáme svárovským údolím po stopách této významné události dělnického hnutí.
25. května byl policistou Derekem Chauvinem v americkém městě Minneapolis udušen Afroameričan George Floyd. Tato vražda spustila masové akce hnutí Black Lives Matter proti policejnímu násilí, rasismu a sociálnímu útlaku. Hnutí vzniklo už v roce 2013 v reakci na zastřelení sedmnáctiletého neozbrojeného Afroameričana Trayvona Martina. Nedávný průzkum agentury Rasmussen ukázal, že popularita hnutí v posledních letech stoupala a po začátku protestů byla pravděpodobně na svém historickém vrcholu. Aktuální antirasistické rebelii a související situaci ve Spojených státech se věnuje následující překlad článku Jamie Krugera.
7. srpna uplyne 150 let od velkého tábora lidu na Pláních pod Ještědem. Na této masové česko-německé demonstraci se v roce 1870 sešlo asi 30 000 dělníků požadujících rovnoprávnost obou národností, občanskou rovnost i pro dělníky, všeobecné volební právo, nebo neomezené spolkové a shromažďovací právo. Manifestace ve znamení národnostní tolerance se konala v době vypjatého nacionalismu, vybičovaného prusko-francouzskou válkou.
První máj je mezinárodní svátek pracujících, který v roce 1889 zavedla socialistická II. internacionála jako připomínku stávky amerických dělníků z 1. května 1886. Od roku 1890 se pravidelně slaví právě 1. května.
Před 110 lety schválila mezinárodní ženská konference Druhé internacionály pořádání mezinárodního dne žen, tehdy ještě bez určení pevného data. Po první světové válce se ustálilo datum 8. března zejména pod vlivem velké demonstrace stávkujících petrohradských žen za „Chléb a mír“ v roce 1917 a v upomínce na několikatisícový protest stávkujících newyorských švadlen z roku 1908 pod heslem „Chléb a růže“ (chléb značil ekonomické požadavky jako zkrácení pracovní doby nebo zvýšení mezd, růže kvalitní a důstojný život v rovnoprávném prostředí). I letos si připomínáme Mezinárodní den žen.
13. února uplynulo 75 let od bombardování Drážďan spojeneckými vojsky. Krajní pravice čím dál více využívá tohoto výročí k bagatelizaci nacistických zločinů a přihřívání si své nenávistné polívčičky. Aktivity pravicově populistického hnutí Pegida, volební úspěchy krajně pravicové strany AfD, pokusy neonacistů a tzv. slušných občanů o pogromy a podobné tendence prorůstající do státního aparátu postupně mění společenskou atmosféru. V Drážďanech mimo jiné povzbuzují k aktivitě i skalní neonacisty, vracející důležitost jednomu z jejich kdysi největších pochodů v Evropě. Přinášíme překlad jedné z antifašistických výzev bojujících proti těmto „vzpomínkovým“ akcím.
9. října uplynulo pět let od skonu nejpopulárnějšího z toulavých řeckých psů účastnících se aténských masových demonstrací a generálních stávek. Statečný pes Loukanikos neboli Klobáska (původním jménem Thodoris) čelil po boku demonstrantů řadu let slznému plynu, vodním dělům i policejnímu násilí. Podobně jako další „riot dogs“ (třeba Negro Matapacos z Chile) stál vždy na straně protestujících, ať už šlo o stávkující pracující nebo o demonstranty proti škrtům. Na akcích štěkal jen na zasahující policisty (a občas na taxíky), které byl občas nucen konfrontovat. Nebál se vybuchujících dělobuchů ani slzného plynu.
Kemp alternativ je každoroční akce seminářů, moderovaných diskusí a praktických workshopů pro příznivce radikální levice a stoupence myšlenek neodmyslitelně spjatých s levicí (antirasismus, práva žen a menšin, klimatická spravedlnost apod.). Tento rok dojde k menší změně. Kemp nebude na jednom místě, ale vydá se na cesty. Půjde o akci, kde se spojí turistika s politikou a zábavou.
V sobotu 22. června 2019 pořádá antifašistická iniciativa Rechts Rockt Nicht další demonstraci proti neonacistému festivalu „Schild & Schwert“ v Ostritz. Přinášíme překlad aktuální výzvy této iniciativy k červnovému protestu.
Více než 220 000 lidí vyšlo v říjnu minulého roku do ulic Berlína, aby demonstrovalo proti růstu krajní pravice v Německu a Evropě. Pětikilometrový zástup lidí sjednocených pod hashtagem #unteilbar požadoval solidaritu s marginalizovanými skupinami obyvatel a protestoval proti negativním dopadům globálního kapitalismu. Iniciativa #unteilbar pokračuje dál. Pochod 6. června v Lipsku zahájí „léto nerozdělitelných“ v Sasku, které vyústí do velké celostátní demonstrace 24. srpna 2019 v Drážďanech. Přinášíme aktualizovaný překlad prohlášení k těmto akcím.
Přinášíme překlad aliance Polizeigesetz stoppen! (Zastavme policejní zákon!) vyzývající všechny občanské organizace i jednotlivce, aby podepsali výzvu odmítající návrh nového policejního zákona v Sasku, který by výrazně omezil demokratická práva a svobody saských občanů i dalších obyvatel širšího německo-česko-polského regionu.
„Obří demonstrace, devítimilionová generální stávka, to byl květen až červen 1968 ve Francii. Jak ale vypadala realita hnutí? O co usilovalo? Kdo stávku organizoval, kontroloval, kdo se jí účastnil? Jaká byla role odborů? Co dělali aktivní pracující? Vznikla v rámci hnutí autonomie pracujících? Jak celé hnutí hodnotit?“
Ve středu 24. října proběhl v Žitavě třetí ročník akčního dne Vielfalt ist unsere Stärke (Rozmanitost je naše síla) organizovaný spolkem Zittau ist Bunt (Žitava je pestrá).
V srpnu zorganizovali neonacisté v saském městě Chemnitz několik demonstrací spojených s pogromistickými útoky na uprchlíky a na alternativně nebo levicově vyhlížející lidi. Antifašisté se ale nenechali zastrašit a uspořádali proti tomu aktivní protesty. Na říjen připravují v Chemnitz třetí ročník antifašistického kongresu mládeže JuKo. Přinášíme překlad letošní pozvánky.
Ve středu 6. června chtěl spolek Naštvané matky uspořádat v Krajské vědecké knihovně v Liberci prezentaci protiuprchlické knihy Petra Hampla Prolomení hradeb. Knihovna ale pod tlakem veřejnosti akci zrušila.
Je tomu 80 let, kdy se na prvomájové česko-německé manifestaci na Sokolovském náměstí v Liberci sešlo zhruba 18 tisíc lidí, vyslovujících se „pro lepší život pracujícího lidu, pro přátelské soužití všech národností, za práci a chléb, mír a svobodu“ v přímém protikladu k henleinovské nacionalistické demonstraci, která se konala ten samý den na Husově třídě.
Přestože byly letošní oslavy Svátku práce v ČR klidnější než v minulosti, v Praze se sešlo kolem dvou stovek lidí požadujících dostupné bydlení a vyšší mzdy.
V saském městě Ostritz připravují neonacisté z NPD na „vůdcovy narozeniny“ velký krajně pravicový festival. Proti němu se ovšem chystají protestní akce v podobě kampaně Rechts rockt nicht. Přinášíme překlad její výzvy k akci.
Minulý rok jsme oslavili stoleté výročí demonstrace stávkujících petrohradských žen za „Chléb a mír“, požadujících ukončení první světové války, vypořádání se s nedostatkem jídla a konec carismu. V březnu 2018 uplyne 110 let od masových protestů žen za svá politická a ekonomická práva. Americké šičky vstoupily v roce 1908 do stávky za kratší pracovní dobu, zrovnoprávnění mezd a volební právo pro ženy. Do newyorských ulic jich tehdy vyšlo několik tisíc. O dva roky později, v roce 1910, schválila mezinárodní ženská konference Druhé internacionály pořádání mezinárodního dne žen, tehdy ještě bez určení pevného data. Po první světové válce se jako MDŽ ustálil 8. březen.