V Madridu se minulou neděli 13. října 2024 konala mohutná demonstrace za právo na bydlení. Mobilizace obyvatel proti spekulaci s bydlením byla největší za nejméně posledních deset let.
Archív značiek: Akce
Proti rasismu a pravici: Jak zastavit AfD?
Na jedné z nedávných antirasistických demonstrací v německé Žitavě měla liberální část účastnictva potřebu vymezovat se nejen proti krajně pravicové straně AfD ale také proti radikálně levicovému hnutí Antifa. Byli to přitom právě radikální antifašisté a antifašistky, kdo na dalším shromáždění bránil protestující před provokujícími neonacisty, zatímco liberálové se k vzniklé konfliktní situaci stavěli zády, podobně jako k sociálním kořenům vzestupu krajní pravice. V překladu článku Susanne Kühn se podíváme na to, jak rasismu a pravici čelit, jak zastavit AfD.
Výzva k akci: Den X v procesu s Antifa Ost
V sobotu 3. června proběhne v lipské levicové čtvrti Connewitz solidární demonstrace s Linou a dalšími třemi německými antifašisty souzenými podle nechvalně známého § 129 v politickém procesu nazývaném jako Antifa Ost. Zveřejňujeme překlad krátké výzvy k akci v Den X na podporu všech stíhaných antifašistů a antifašistek.
Chceme víc: Stávku proti válce a klimatické krizi!
Zveřejňujeme překlad sympatické výzvy Platformy za transnacionální sociální stávku (TSS), k jejímuž protiválečnému prohlášení jsme se již dříve přihlásili, k tomu, aby „pracující, muži a ženy, LGBTQI+ lidé, migranti, aktivisté za klimatickou spravedlnost, odboráři a studenti“ spojili své síly na víkendovém setkání proti válce a klimatické krizi.
Přes čtyři stovky protestujících v Žitavě proti krajní pravici
Ve čtvrtek 2. února jsme se ve večerních hodinách zúčastnili protestní akce proti krajně pravicovému shromáždění k „80. výročí kapitulace Wehrmachtu u Stalingradu“ na prostranství před Divadlem Gerharta Hauptmanna v Žitavě. Protest zorganizovaly aliance Zittau ist Bunt (Žitava je pestrá) a Zittau gemeinsam (Žitava společně) pod heslem Zeichen setzen gegen Geschichtsrevisionismus (Vymezit se proti historickému revizionismu).
Svět ve válce: Hlavní téma odborů – odborářská konference Stop the War 2023
21. ledna 2023 se v Londýně uskuteční odborářská konference proti škrtům ve veřejné oblasti a za zastavení války. Zveřejňujeme tuto odborářskou výzvu jako inspiraci pro české odbory, které by měly svolat podobnou konferenci konfrontující stejné hrozby pro zdejší pracující – asociální politika pravicové vlády a rivalita imperialistických velmocí směřující ke světovému jadernému konfliktu.
Krvavý fotbalový šampionát v Kataru
Fotbalové mistrovství světa v Kataru provází řada kontroverzí. Ať už jde o nesmyslné umístění v nevhodných podnebných podmínkách a s tím související problematický zimní termín, korupční aféra funkcionářů FIFA, bariéry pro fanoušky, jako je špatná dostupnost místa, zákaz alkoholu a předmětů s duhovou tématikou na stadionech a ve fanzonách, omezování práv žen nebo úmrtí několika tisíc dělníků při budování sportovišť pro tento fotbalový šampionát.
Odborářská demonstrace proti chudobě
V sobotu 8. října se konala další z demonstrací proti vládě, tentokrát pod taktovkou odborů. Proto bylo na místě ji navštívit. Oproti demonstracím, které v minulých týdnech pořádaly různé ultrapravicové, fašistické a dezinformační organizace, měla řádově nižší účast.
Levicová turistika V | 300 let od stávky plátenických tovaryšů a historie vyhlášené dělnické oblasti
17. srpna uplyne 300 let od začátku nejdelší stávky v dějinách Liberce, kdy se vzbouřili pláteničtí tovaryši nespokojení s podmínkami práce a se mzdou. Liberecko po staletí vynikalo rozvinutou textilní výrobou, jejíž počátky sahají hluboko do feudalismu. Domácká výroba plátna, založená na pěstování lnu, byla nutným doplňkem naturálního hospodářství v severočeských horských oblastech, které nebyly příliš vhodné pro pěstování dalších rostlin. To nahrávalo chovu hospodářských zvířat a souvisejícímu zpracování ovčí vlny k výrobě sukna. K výraznému rozvoji soukenictví došlo v první polovině 17. století, o století později se Liberec stal významným průmyslovým centrem Rakousko-Uherska s rozvíjející se česko-německou dělnickou třídou.
Globální spravedlnost, ne G7 – Ochrana klimatu, ne zbrojení
V neděli 26. června začne v bavorském alpském zámku Elmau třídenní summit G7. Očekávají se protesty koordinované akční aliancí Stop G7 Elmau. Je příznačné, že většina české levice a tzv. progresivních sil o tom mlčí. V provinčních poměrech České republiky je totiž jednodušší svalovat odpovědnost za vlastní neúspěch na „západní levici“, kapitulovat před válečnými štváči a postoje kritické k NATO označovat za „antiimperialismus idiotů“, zatímco tito „idioti“ v několika německých městech organizují protesty proti představitelům sedmi nejbohatších a nejmocnějších států světa. Ty jsou, spolu s Ruskem a Čínou, zodpovědné za militarizaci a války, klimatickou krizi, vykořisťování pracujících, rasismus, vysávání zemí globálního Jihu nebo nerovné postavení žen. Protože odmítáme sekundovat západnímu i jakémukoli jinému imperialismu, zveřejňujeme překlad výzvy této akční aliance.
Hrádek nad Nisou/Hartau: Happening k 77. výročí osvobození
V těchto dnech slavíme výročí osvobození, které ukončilo zvěrstva nacismu a hrůzy druhé světové války. Happeningem na hranici Hrádku nad Nisou a Hartau, na místě bývalého nacistického pracovního tábora Spreewerk jsme si připomněli toto významné výročí. Zároveň jsme odmítli současný vpád Ruska na Ukrajinu, pošlapávající památku sovětských bojovníků a bojovnic proti nacismu, a také sílící nacionalistické tendence, hrozící vyústit do další světové války. Zveřejňujeme projev z této akce.
MDŽ 2022: Zastavme stínovou pandemii násilí
V době probíhající invaze Ruska na Ukrajinu si připomínáme 8. březen jako svátek boje za ženská práva – Mezinárodní den žen, který se ustálil zejména pod vlivem velké demonstrace stávkujících petrohradských žen za „Chléb a mír“ z roku 1917, požadujících mimo jiné ukončení první světové imperialistické války. Tímto dnem si také připomínáme několikatisícový protest stávkujících newyorských švadlen z roku 1908 za volební právo pro ženy, za (stále aktuální) zvýšení mezd, zkrácení pracovní doby a rovnoprávnost.
Levicová turistika IV | Dělnické bouře pod Dračím vrchem: 150 let od kateřinské stávky
Letos si připomínáme 150. výročí kateřinské stávky za zvýšení mezd a zrušení nového továrního řádu. Stávka začala v dubnu, továrníkům se ji však podařilo zlomit až v červnu a ukončit dokonce až v červenci 1872. Obec Kateřinky u Liberce, dnes jedna z libereckých čtvrtí rozkládající se převážně v Kateřinském údolí podél toku Černé Nisy, vstoupila do dělnického hnutí roku 1844 nepokoji dělníků z kateřinských strojních přádelen vlny. Kateřinky a jejich okolí byly jedním z nejproslulejších dělnických center „rudého pásu“ obcí kolem Liberce, kde od 60. let 19. století docházelo k divokým dělnickým stávkám.
Policejní útok na berlínský Rote Insel Fest
Berlínská policie v neděli tvrdě zasáhla proti levicovému pouličnímu festivalu Rote Insel Fest v městské čtvrti s bohatou levicovou tradicí, zvané Rote Insel (Rudý ostrov). Zdá se, že Berlín opravdu nemá problém s násilím proti policii, ale s policií samotnou. Není to poprvé, kdy použila nepřiměřené metody a zbytečně eskalovala násilí. Její mstivost pocítili už účastníci protestů proti skupině G20 v Hamburku v roce 2017, odkud byli členové berlínské jednotky odvoláni kvůli divoké oslavě narozenin, na které se tančilo na stole se služební pistolí v ruce, veřejně se močilo a souložilo. Teď se berlínská policie vyznamenala nepřiměřeným zásahem proti festivalu Rote Insel Fest. Přinášíme překlad tiskové zprávy k této události.
Vyjádření k Trumpově fašistické provokaci
Do amerického Kapitolu ve středu vnikl fašistický dav Trumpových příznivců, čelných představitelů konspirační teorie QAnon i provařených neonacistů. Přinášíme překlad článku popisujícího tuto Trumpovu provokaci.
Levicová turistika III | 150 let od svárovské stávky
Na konci března uplynulo 150 let od památné svárovské stávky, během které asi 3000 dělníků z Tanvaldska protestovalo proti bídným podmínkám v Liebiegových textilních továrnách. Stávka byla krvavě potlačena ozbrojenou mocí, přivolanou na žádost okresního hejtmana i samotného továrníka Liebiega. Četníci s vojáky tehdy zranili mnoho dělníků a zabili sedm lidí, včetně šestnáctileté dívky a devítiletého chlapce. Na jaře 2021 se v rámci třetího dílu Levicové turistiky vydáme svárovským údolím po stopách této významné události dělnického hnutí.
K policejní vraždě George Floyda – Už žádné další takové!
25. května byl policistou Derekem Chauvinem v americkém městě Minneapolis udušen Afroameričan George Floyd. Tato vražda spustila masové akce hnutí Black Lives Matter proti policejnímu násilí, rasismu a sociálnímu útlaku. Hnutí vzniklo už v roce 2013 v reakci na zastřelení sedmnáctiletého neozbrojeného Afroameričana Trayvona Martina. Nedávný průzkum agentury Rasmussen ukázal, že popularita hnutí v posledních letech stoupala a po začátku protestů byla pravděpodobně na svém historickém vrcholu. Aktuální antirasistické rebelii a související situaci ve Spojených státech se věnuje následující překlad článku Jamie Krugera.
Levicová turistika II | Tři podještědská výročí, jedna trasa
7. srpna uplyne 150 let od velkého tábora lidu na Pláních pod Ještědem. Na této masové česko-německé demonstraci se v roce 1870 sešlo asi 30 000 dělníků požadujících rovnoprávnost obou národností, občanskou rovnost i pro dělníky, všeobecné volební právo, nebo neomezené spolkové a shromažďovací právo. Manifestace ve znamení národnostní tolerance se konala v době vypjatého nacionalismu, vybičovaného prusko-francouzskou válkou.
1. máj se slaví už 130 let
První máj je mezinárodní svátek pracujících, který v roce 1889 zavedla socialistická II. internacionála jako připomínku stávky amerických dělníků z 1. května 1886. Od roku 1890 se pravidelně slaví právě 1. května.
MDŽ 2020: Stop feminizaci chudoby
Před 110 lety schválila mezinárodní ženská konference Druhé internacionály pořádání mezinárodního dne žen, tehdy ještě bez určení pevného data. Po první světové válce se ustálilo datum 8. března zejména pod vlivem velké demonstrace stávkujících petrohradských žen za „Chléb a mír“ v roce 1917 a v upomínce na několikatisícový protest stávkujících newyorských švadlen z roku 1908 pod heslem „Chléb a růže“ (chléb značil ekonomické požadavky jako zkrácení pracovní doby nebo zvýšení mezd, růže kvalitní a důstojný život v rovnoprávném prostředí). I letos si připomínáme Mezinárodní den žen.