V těchto dnech slavíme výročí osvobození, které ukončilo zvěrstva nacismu a hrůzy druhé světové války. Happeningem na hranici Hrádku nad Nisou a Hartau, na místě bývalého nacistického pracovního tábora Spreewerk jsme si připomněli toto významné výročí. Zároveň jsme odmítli současný vpád Ruska na Ukrajinu, pošlapávající památku sovětských bojovníků a bojovnic proti nacismu, a také sílící nacionalistické tendence, hrozící vyústit do další světové války. Zveřejňujeme projev z této akce.
V době probíhající invaze Ruska na Ukrajinu si připomínáme 8. březen jako svátek boje za ženská práva – Mezinárodní den žen, který se ustálil zejména pod vlivem velké demonstrace stávkujících petrohradských žen za „Chléb a mír“ z roku 1917, požadujících mimo jiné ukončení první světové imperialistické války. Tímto dnem si také připomínáme několikatisícový protest stávkujících newyorských švadlen z roku 1908 za volební právo pro ženy, za (stále aktuální) zvýšení mezd, zkrácení pracovní doby a rovnoprávnost.
Připojujeme se k prohlášení Platformy za transnacionální sociální stávku k aktuální válce na Ukrajině a zveřejňujeme překlad tohoto textu.
Aktuální válka na Ukrajině, vyvolaná imperialistickým vpádem Ruska do této země, se v západních médiích líčí jako útok východního agresora na západní demokratické a lidskoprávní hodnoty. Rusko zase svou intervenci obhajuje úsilím o „demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny“ v zájmu zdejších rusky mluvících lidí a obrany své bezpečnosti. Oba příběhy jsou ale falešné. Zveřejňujeme překlad prohlášení odhalujícího příčiny tohoto meziimperialistického konfliktu a požadujícího jeho okamžité ukončení.
Letos si připomínáme 150. výročí kateřinské stávky za zvýšení mezd a zrušení nového továrního řádu. Stávka začala v dubnu, továrníkům se ji však podařilo zlomit až v červnu a ukončit dokonce až v červenci 1872. Obec Kateřinky u Liberce, dnes jedna z libereckých čtvrtí rozkládající se převážně v Kateřinském údolí podél toku Černé Nisy, vstoupila do dělnického hnutí roku 1844 nepokoji dělníků z kateřinských strojních přádelen vlny. Kateřinky a jejich okolí byly jedním z nejproslulejších dělnických center „rudého pásu“ obcí kolem Liberce, kde od 60. let 19. století docházelo k divokým dělnickým stávkám.
Berlínská policie v neděli tvrdě zasáhla proti levicovému pouličnímu festivalu Rote Insel Fest v městské čtvrti s bohatou levicovou tradicí, zvané Rote Insel (Rudý ostrov). Zdá se, že Berlín opravdu nemá problém s násilím proti policii, ale s policií samotnou. Není to poprvé, kdy použila nepřiměřené metody a zbytečně eskalovala násilí. Její mstivost pocítili už účastníci protestů proti skupině G20 v Hamburku v roce 2017, odkud byli členové berlínské jednotky odvoláni kvůli divoké oslavě narozenin, na které se tančilo na stole se služební pistolí v ruce, veřejně se močilo a souložilo. Teď se berlínská policie vyznamenala nepřiměřeným zásahem proti festivalu Rote Insel Fest. Přinášíme překlad tiskové zprávy k této události.
„Jestli Castro umí jednu věc, tak vypadat skvěle v zeleném. A jestli umí dvě věci, tak vypadat skvěle v zeleném a školit doktory,“ zněla jedna z legendárních hlášek Dr. House v seriálu House M. D. Je známo, že Kuba běžně posílá své lékaře do oblastí postižených katastrofami a má kvalitní zdravotní péči. K tomu teď přidá vlastní vakcínu proti onemocnění covid-19. Někdejší kubánský revolucionář a prezident Fidel Castro v 80. letech slíbil vybudovat z Kuby biotechnologického tahouna Karibiku. Začínal s šesti výzkumníky v maličké havanské laboratoři. Čtyřicet let poté se tato malá ostrovní země, izolovaná sankcemi a nepřátelskou politikou Spojených států, blíží dokončení levné, dobře skladovatelné očkovací látky jako funkční alternativy pro chudé a tropické oblasti, které byly v nelidském konkurenčním boji o anticovidovou vakcínu vytlačeny většími a bohatšími státy.
„Fráze, fráze.“ Takto reagoval v pátečním rozhlasovém pořadu Pro a proti prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák na slova předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly o pokřiveném hodnotovém žebříčku podnikatelské sféry, upřednostňující ekonomické ukazatele před lidskými životy a zdravím.
Do amerického Kapitolu ve středu vnikl fašistický dav Trumpových příznivců, čelných představitelů konspirační teorie QAnon i provařených neonacistů. Přinášíme překlad článku popisujícího tuto Trumpovu provokaci.
Interrupce nejsou morálně špatné ani eticky závadné. Podstoupení potratu jistě není pro ženu nic příjemného a předcházet mu může těžké rozhodování. Jde však o její vlastní tělo a její vlastní volbu! Rozhodování o podstoupení interrupce může usnadnit kvalitní veřejná zdravotní péče a pravdivé informace opírající se o moderní vědecké poznatky. Nikoli emocionálně cílená manipulace ze strany náboženského dogmatismu, ať už v podobě předpotopních mouder bigotních věřících, nebo zavádějících tvrzení tzv. Hnutí pro život (hnutí proti svobodě volby) o smyšleném postabortivním syndromu. V souvislosti s útoky na reprodukční práva žen (nejen) v Polsku zveřejňujeme starší, podle všeho však stále aktuální text filozofa Víta Bartoše k této problematice.
V projevu k 102. výročí vzniku Československa údajně levicový prezident Zeman zahrál na nacionalistickou notu a vymezil se proti bytostně levicovému, marxistickému přístupu k dějinám, známému jako historický materialismus. Zeman mechanicky interpretuje marxistický přístup k dějinám a staví proti němu zásadní roli výrazných osobností. V čem Zeman dezinterpretuje historický materialismus a jak ve skutečnosti chápal dějiny Marx s Engelsem?
Na konci března uplynulo 150 let od památné svárovské stávky, během které asi 3000 dělníků z Tanvaldska protestovalo proti bídným podmínkám v Liebiegových textilních továrnách. Stávka byla krvavě potlačena ozbrojenou mocí, přivolanou na žádost okresního hejtmana i samotného továrníka Liebiega. Četníci s vojáky tehdy zranili mnoho dělníků a zabili sedm lidí, včetně šestnáctileté dívky a devítiletého chlapce. Na jaře 2021 se v rámci třetího dílu Levicové turistiky vydáme svárovským údolím po stopách této významné události dělnického hnutí.
Ve světě jsou na vzestupu různá rádoby protisystémová, pravicově populistická hnutí. Ta kombinují konspirační myšlení, nepoctivé, vskutku „sluníčkářské“ nakládání s vědeckými fakty, jednou popírající reálná zdravotní rizika, jindy panicky šířící strach z fiktivních hrozeb, s bezohledným postojem k ohroženým skupinám a s reakčními požadavky v ekonomické i sociální oblasti. V tomto toxickém koktejlu nachází své uplatnění i nenávistné, utlačovatelské myšlenky, jako je rasismus, antisemitismus nebo mizogynie. Ukřivdění podnikatelé, frustrovaná a politicky zaostalá část pracujících, stoupenci spikleneckých teorií, odpůrci očkování a kritici „bílých plášťů“, konzervativci i bigotní věřící se v těchto hnutích potkávají s neonacisty a členy krajně pravicových stran. Zveřejňujeme překlad, který se tomuto tématu věnuje na příkladu německých popíračů koronaviru.
25. května byl policistou Derekem Chauvinem v americkém městě Minneapolis udušen Afroameričan George Floyd. Tato vražda spustila masové akce hnutí Black Lives Matter proti policejnímu násilí, rasismu a sociálnímu útlaku. Hnutí vzniklo už v roce 2013 v reakci na zastřelení sedmnáctiletého neozbrojeného Afroameričana Trayvona Martina. Nedávný průzkum agentury Rasmussen ukázal, že popularita hnutí v posledních letech stoupala a po začátku protestů byla pravděpodobně na svém historickém vrcholu. Aktuální antirasistické rebelii a související situaci ve Spojených státech se věnuje následující překlad článku Jamie Krugera.
7. srpna uplyne 150 let od velkého tábora lidu na Pláních pod Ještědem. Na této masové česko-německé demonstraci se v roce 1870 sešlo asi 30 000 dělníků požadujících rovnoprávnost obou národností, občanskou rovnost i pro dělníky, všeobecné volební právo, nebo neomezené spolkové a shromažďovací právo. Manifestace ve znamení národnostní tolerance se konala v době vypjatého nacionalismu, vybičovaného prusko-francouzskou válkou.
První máj je mezinárodní svátek pracujících, který v roce 1889 zavedla socialistická II. internacionála jako připomínku stávky amerických dělníků z 1. května 1886. Od roku 1890 se pravidelně slaví právě 1. května.
„Musíme udělat všechno, co můžeme, abychom ukázali jednotu naší země,“ řekla na tiskové konferenci 12. března německá kancléřka Angela Merkel. Podobná poznámka byla vyslovena mnoha dalšími vládami, ačkoliv během posledních dní se dramaticky změnil tón těchto poznámek.
Před 110 lety schválila mezinárodní ženská konference Druhé internacionály pořádání mezinárodního dne žen, tehdy ještě bez určení pevného data. Po první světové válce se ustálilo datum 8. března zejména pod vlivem velké demonstrace stávkujících petrohradských žen za „Chléb a mír“ v roce 1917 a v upomínce na několikatisícový protest stávkujících newyorských švadlen z roku 1908 pod heslem „Chléb a růže“ (chléb značil ekonomické požadavky jako zkrácení pracovní doby nebo zvýšení mezd, růže kvalitní a důstojný život v rovnoprávném prostředí). I letos si připomínáme Mezinárodní den žen.
13. února uplynulo 75 let od bombardování Drážďan spojeneckými vojsky. Krajní pravice čím dál více využívá tohoto výročí k bagatelizaci nacistických zločinů a přihřívání si své nenávistné polívčičky. Aktivity pravicově populistického hnutí Pegida, volební úspěchy krajně pravicové strany AfD, pokusy neonacistů a tzv. slušných občanů o pogromy a podobné tendence prorůstající do státního aparátu postupně mění společenskou atmosféru. V Drážďanech mimo jiné povzbuzují k aktivitě i skalní neonacisty, vracející důležitost jednomu z jejich kdysi největších pochodů v Evropě. Přinášíme překlad jedné z antifašistických výzev bojujících proti těmto „vzpomínkovým“ akcím.
9. října uplynulo pět let od skonu nejpopulárnějšího z toulavých řeckých psů účastnících se aténských masových demonstrací a generálních stávek. Statečný pes Loukanikos neboli Klobáska (původním jménem Thodoris) čelil po boku demonstrantů řadu let slznému plynu, vodním dělům i policejnímu násilí. Podobně jako další „riot dogs“ (třeba Negro Matapacos z Chile) stál vždy na straně protestujících, ať už šlo o stávkující pracující nebo o demonstranty proti škrtům. Na akcích štěkal jen na zasahující policisty (a občas na taxíky), které byl občas nucen konfrontovat. Nebál se vybuchujících dělobuchů ani slzného plynu.